Glareanus

Latinské jméno poukazuje na jeho původ v kantonu Glarus. Po získání základního vzdělání v Bernu a u Michaela Rubella v Rottweilu, studoval ve Vídni a u Matthiase Aquensia v Kolíně nad Rýnem. Zde se v roce 1512 získal titul magistra a v roce 1512 byl za své oslavné verše na císaře Maxmiliána oceněn titulem Poeta Laureatus.

Když se rozhořel spor Johanna Reuchlina s kolínskými dominikány, postavil se Glarean na stranu Reuchlina. V roce 1514 přesídlil do Basileje, kde byl v kontaktu s knihtiskaři Johannem Frobenem a Heinrichem Petrim a učenci Erasmem Rotterdamským a Oswaldem Myconiem až do roku 1529 jako vedoucí studentské koleje. Mezitím  pobýval také v Pavii (1515) a Paříži (1517–22).[1] V Basileji se roku 1516 setkal se svým žákem a pozdějším přítelem Aegidiem Tschudim.

Jelikož ho, podobně jako Erasma Rotterdamského, rušilo ustupování klasických studií před náboženskými otázkami, dostával se ve svých vědeckých úvahách do stále ostřejšího rozporu s reformací a v roce 1529 po jejím zavedení v Basileji, odešel jako profesor poetiky do Freiburgu. Tam až do své emeritury v roce 1560 přednášel poetiku, dějiny a geografii.

Glareanův přínos v oblasti hudební teorie prostřednictvím spisu Dodekachordon z roku 1547 byl v rozšíření systému autentických středověkých modů o jónskou a aiolskou stupnici, ze kterých se vyvinul pozdější dur-mollový systém, který v západní hudbě převládal přibližně od roku 1700 do počátku 20. století.

10. července 2007 Švýcarská hudebněvědná společnost poprvé udělila Glareanovu cenu ve výši 10 000 švýcarských franků. Nové vědecké ocenění je udělováno každé dva roky a jejím smyslem je uznání za výzkumnou práci badatelů. V mezidobí mají být oceněni mladí badatelé, taktéž částkou 10 000 franků. Prvním laureátem Glareanovy ceny je Reinhard Strohm z Oxfordské univerzity.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Glareanus na Wikimedia Commons