Bludný balvan

Bludný balvan, či též eratický balvan (polsky głaz narzutowy), je blok horniny, který byl v době ledové přepraven ledovcem na velkou vzdálenost, kde byl po roztátí ledovce usazen v geologicky zcela odlišném prostředí. Tato teorie se objevila až koncem 19. století, do té doby se jejich výskyt vysvětloval potopou světa, vulkanickou činností či „činností“ čertů, kyklopů a dalších bájných tvorů. Označení pochází z latinského slova errare, které znamená „bloudit“.

Bludný balvan usazený ledovcem na skalní plošině

Bludné balvany ze skandinávské červené žuly a ruly ve Frýdku-Místku

Liptaňský bludný balvan

Pustkovecký bludný balvan

Příkladem mohou být balvany skandinávské červené žuly (rapakivi) a jiných hornin z Alandských ostrovů a dalších míst Skandinávie ve Slezsku a na severní Moravě, které byly dopraveny pohybem pevninského ledovce ve starších čtvrtohorách v období halštrovského (cca před 470 až 430 tisíci lety) a sálského zalednění (před 230 až 170 tisíci lety). Žuly a ruly (pro svoji odolnost) v nálezech převažují, dalšími horninami nalezenými ve Slezsku a na severní Moravě jsou migmatity, pískovce, vápence. Pestrost nálezů příkladně dokumentuje naučná zahrádka 72 bludných kamenů budovaná ve Velké Kraši.

Velikost balvanů dosahuje řádově decimetrových až metrových rozměrů, hmotnost v průměru několika tun. Menší kameny se označují jako ledovcové souvky. Největší známý bludný balvan se nachází ve švédském Botsmarku, je 15 metrů vysoký, má průměr 35 metrů a jeho hmotnost se odhaduje na 25 000 tun.

Od roku 1965 je v Česku chráněn Liptaňský bludný balvan, nacházející se 1,5 km jižně od obce Liptaň (Osoblažsko). Jeho rozměry jsou (220 × 130 × 120) cm, objem 3,43 m³. Mimořádně velký (10,5 t) balvan byl v roce 1958 nalezen v palhanecké pískovně u Opavy a nyní je umístěn v Křížkovského sadech v Opavě. Mezi chráněné objekty patří i balvany v Ostravě-Kunčicích, Porubě či Rovninské balvany, v současnosti umístěné na výstavišti Černá louka v Ostravě. Ve Vidnavě byl použit bludný balvan jako pamětní kámen připomínající 700 let obce. Významnějším nálezem z poslední doby mimo území ČR je blok žuly zvaný „Starý Švéd“, vybagrovaný v roce 1999 z koryta Labe v Hamburku.

Bludný balvan je nejlépe možné pozorovat v kultivované krajině, kde se například na poli objevují několikametrové balvany, které jsou dobře viditelné i na větší vzdálenost. V dřívějších dobách se bludné balvany používaly jako stavební materiál, na dělové koule či mlýnské kameny. Stávaly se i pohanskými kultovními místy. Z vědeckého hlediska jsou bludné balvany významným prvkem při stanovení jižní hranice zalednění.