Giv'on ha-Chadaša

Nachází se v nadmořské výšce 755 metrů na jižním okraji Samařska, v severozápadní části aglomerace Jeruzaléma, cca 10 kilometrů severozápadně od jeho historického jádra a cca 45 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu.

Osada je na dopravní síť aglomerace Jeruzaléma napojena pomocí lokální silnice číslo 436, která směřuje k jihu, do centra izraelské metropole a k severu, do sousední osady Giv'at Ze'ev, která je odtud vzdálena jen cca 1 kilometr. Giv'on ha-Chadaša je součástí souvislého bloku izraelských osad situovaného na Západním břehu Jordánu, v severozápadní části aglomerace Jeruzaléma. Do tohoto bloku se řadí dále obce Giv'at Ze'ev a Bejt Choron. Tento blok je ale ze západu, severu i východu lemován pásem palestinských vesnic, v těsné blízkosti Giv'on ha-Chadaša jsou to vesnice Bajt Ijza (na západní straně souvisle navazující na Giv'on ha-Chadaša) a Džib (na východní straně).

Giv'on ha-Chadaša navazuje na starověké biblické město Gibeón, jehož jméno je dodnes přítomno v názvu sousední palestinské vesnice Džib. Moderní židovské osídlení v této lokalitě začalo v 19. století. V roce 1887 byla založena organizace pro výkup pozemků v okolí Jeruzaléma, která v roce 1888 získala parcely v této oblasti. V roce 1895 se sem nastěhovalo 13 rodin jemenitských Židů. Kvůli finančním potížím ale byla tato zemědělská komunita po čase zrušena. Podruhé se zde Židé o založení trvalého sídla pokusili v roce 1924, kdy se tu usadilo 15 jemenitských a aškenázských Židů. Tato osada se zde udržela pět let v těžkých podmínkách, bez přístupové cesty a bez rodinných příslušníků, kteří zůstali v Jeruzalémě. Během arabských nepokojů v roce 1929 na osadníky zaútočili Arabové ze sousední vesnice an-Nabi Samwil. Vzhledem k izolované poloze pak židovští osadníci místo opustili.[4]

Současná obec Giv'on ha-Chadaša vznikla v 70. letech 20. století poté, co oblast roku 1967 dobyla izraelská armáda. Byla zřízena v roce 1980.[3] Už v roce 1977 se v nedaleké opuštěné základně jordánské armády Giv'on zformovala skupina aktivistů Guš Emunim, kteří později utvořili jádro osadníků v Giv'on ha-Chadaša. Příprava zřízení trvalé osady začala v létě roku 1979 a první obyvatelé se sem nastěhovali v létě 1981. V té době sestávala zástavba jen z mobilních karavanů. Pro zřízení osady byla využita část pozemku, vykoupených do židovského vlastnictví již v 19. století.[4]

Vznik nové osady formálně umožnila rezoluce izraelské vlády z 14. října 1979, která rozhodla, že osada (pracovně nazývaná Giv'at Chadaša, Chadaša nebo Micpe Giv'on) bude sestávat ze tří čtvrtí: z vojenské základny Giv'on, z lokality Giv'at Chadaša a z nové čtvrti postavené na nedalekém kopci. 17. února 1980 pak izraelská vláda uznala nové osídlení jako oficiální obec nazývanou Micpe Giv'on nebo Giv'at Chadaša.[5] Definitivní ustálení současného názvu obce trvalo pět let, protože vládní výbor pro pojmenování (Name Committee) váhal, jestli odkaz na starověký Gibeón odpovídá realitě.[4]

V současnosti obec sestává ze dvou hlavních čtvrtí – vlastního Giv'on ha-Chadaša na temeni pahorku a Machane Giv'on (původní lokalita vojenské základny), obě od sebe vzdálené necelý jeden kilometr. V obci funguje synagoga a předškolní zařízení. Základní školství je zajištěno v sousedních obcích Giv'at Ze'ev a Bejt Choron. Ulice v obci nesou jména stromů, které rostou v Izraeli.[4]

Počátkem 21. století byla Giv'on ha-Chadaša zahrnuta do Izraelské bezpečnostní bariéry. Ta byla podle stavu z roku 2008 ovšem stále ve výstavbě. Po jejím dokončení se má celý blok oddělit od okolních palestinských osad a na jihu být napojen na Jeruzalém.[6]

Obyvatelstvo Giv'on ha-Chadaša je v databázi rady Ješa popisováno jako sekulární.[7] Oficiální internetový portál obce ale uvádí, že zde žijí i nábožensky založené rodiny.[4] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 1000 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 1100 osob).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1161 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 0,8 %.[1]