Giuseppe Zambonardi

Po vyučení vstoupil do diecézního kněžského semináře. Setkal se s biskupem Antoniem Marií Roveggiem, který přijel propagovat mladou kongregaci Misionářů komboniánů Nejsvětějšího Srdce Páně (Comboni), nadchl se pro misie v Africe a požádal, aby se mohl k misionářům komboniánům připojit. Na kněze byl vysvěcen 8. srpna 1909[1] ve Veroně. Okamžitě byl poslán do Anglie, aby se naučil anglicky. Zde začal psát svůj Deník.[p 1]

Koncem roku 1911 odjel do Ugandy, tehdy britské kolonie.[2] Byl jedním ze zakladatelů misie v Arua. V roce 1919 byl jmenován do Súdánu jako představený misie Gondokoro a v roce 1923 jako představený všech misionářů komboniánů na rovníkovém Nilu. V roce 1927 byla Propagandou Fide zřízena nová apoštolská prefektura Bahr el Džebel,[p 2] jejíž území bylo vyčleněno z apoštolského vikariátu Rovníkový Nil. Prvním apoštolským prefektem byl od 1. února 1928 jmenován Giuseppe Zambonardi,[1] který se zde usadil v únoru 1928. Bylo mu 43 let. Byl neúnavným misionářem a během deseti let proměnil tento velmi chudý region v řádnou misii. Otevřel čtyři nové misie, seminář v Okaru, založil novou Katolickou akci, která byla drahá tehdejšímu papeži Piovi XI., založil školy pro učitele, včetně školy v Toritu, a otevřel technické školy. V roce 1938, kdy prefektura sousedila s Etiopií, která byla již několik let okupována Mussoliniho vojsky, poslaly anglické koloniální úřady knězi italské národnosti oznámení o okamžitém vyhoštění.[2] To pro něj byla vážná rána. Krátce se vrátil do Itálie a poté se vrátil do Gondaru v okupované Etiopii jako prostý misionář. V roce 1941 ho však zajali britští vojáci, když přišli pronásledovat Italy. Po propuštění odjel do Chartúmu, kde se stal provinčním představeným misionářů Comboni v Egyptě a strávil zde zbytek druhé světové války.

V roce 1946 na žádost nově jmenovaného kardinála Teodosia de Gouveia, který působil v portugalském Mosambiku a který se cestou do Říma zastavil v Chartúmu ohromen prací misionářů Comboni, souhlasil M. Zambonardi s tím, že převezme vedení některých misií v nové diecézi Nampula[p 3] v portugalském Mosambiku. Sedm let horlivě pracoval a výsledkem byl dobrý začátek misionářů Comboni v této portugalsky mluvící kolonii. Sám se ve svých šedesáti letech naučil portugalsky a místními jazyky. Poté se vrátil do Egypta a v roce 1959 do Itálie na generální kapitulu své kongregace.[2] Po padesáti letech v Africe tam musel ze zdravotních důvodů zůstat.

Následujících deset let strávil v kněžském semináři Comboni v Carraii nedaleko Luccy, kde se věnoval duchovnímu vedení mladých studentů. V roce 1969 byl přeložen do domu ve Veroně a poté do Arca na břehu Gardského jezera, kde 5. června 1970 ve věku 86 let zemřel. Je pohřben na hřbitově v Gardone Val Trompia.

Je považován za velkého misionáře Comboni.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giuseppe Zambonardi na francouzské Wikipedii.

Předchůdce: —

apoštolský prefekt v Džubě 1928–1938

Nástupce: Stjepan Mlakić