Gil'ad Erdan

Narodil se v Aškelonu a po absolvování střední školy nastoupil na povinnou vojenskou službu u Izraelských obranných sil, kde dosáhl hodnosti poručíka. Po absolvování vojenské služby vystudoval právo na Bar-Ilanově univerzitě, získal titul LL.B a začal pracovat jako obhájce.

V letech 1996 až 1999 byl poradcem premiéra Benjamina Netanjahua a ředitelem odboru úřadu premiéra pro petice veřejnosti. V 90. letech byl rovněž poradcem poslance Likudu Ariela Šarona.

Poslancem Knesetu byl poprvé zvolen ve volbách v roce 2003 a svůj poslanecký mandát si udržel i ve volbách v roce 2006, a to navzdory prudkému propadu zastoupení Likudu v parlamentu (před volbami měl Likud 40 mandátů a po nich 12). Tehdy měl čtvrté místo na kandidátní listině strany, před volbami v roce 2009 pak třetí místo.[1]

Jako poslanec otevřeně podporoval oživení vztahů mezi Izraelem a evangelickými křesťany,[2] navrhoval protikuřácké zákony,[3] zákon umožňující trvalé odejmutí řidičského oprávnění osobám, které několikrát po sobě zavinily dopravní nehodu,[4] či zákon umožňující soudu zrušit občanství pro neloajálnost/zradu státu.[5] Před schvalováním posledního zmíněného návrhu zákona se Erdan dostal do sporu s izraelsko-arabským poslancem Azmí Bišárou během projednávání návrhu před parlamentním legislativním a ústavním výborem. Ten kromě Erdanova návrhu projednával i obdobný návrh poslance Národní náboženské strany Zevuluna Orleva. Erdan tehdy přerušil Bišarův projev vykřiknutím věty „Proč se prostě nevrátíš zpátky do Sýrie?,“ v narážce na Bišarovu cestu do Sýrie předešlého léta. V reakci na to se na něj Bišara ohradil hrubou nadávkou „A proč prostě nejdeš do prdele?,“ načež jej vyvedla ochranka.[6]

Mimo Kneset je Erdan předsedou protidrogové organizace Al Sam (je rovněž členem parlamentního výboru proti narkomanii) a založil lobby pro pohřešované vojáky, jehož je předsedou. Je taktéž členem valné hromady Izraelského úřadu pro rozhlasové a televizní vysílání (Israel Broadcasting Authority).

Dne 29. listopadu 2008 Erdan, po další řadě raketových útoků Hamásu na kibuc Nachal Oz, navrhl, aby byli vězni Hamasu a Palestinského islámského džihádu použiti jako živé štíty v rámci zabránění budoucích raketových útoků. Jeho návrh předpokládal internování vězňů v nechráněném vězeňském centru v západním Negevu, tedy v místě, kam dopadá nejvíce raket odpálených z Gazy.[7]

Svůj poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2009, do kterých šel jako třetí na kandidátní listině Likudu. Úkolem sestavit novou vládu byl pověřen předseda Likudu Benjamin Netanjahu, který Erdana jmenoval ministrem ochrany životního prostředí a ministrem zodpovědným za vztahy mezi vládou a Knesetem.[8] Po nástupu do funkce vyjádřil podporu projevu ministra zahraničních věcí Avigdora Liebermana, který se postavil proti konferenci v Annapolis a mezinárodnímu tlaku. Dodal, že „Izrael nepřijímá rozkazy od Obamy,“ a že „izraelští občané se rozhodli, že se nestanou 51. americkým státem.“[9][10]

Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2013, po nichž se stal ministrem obrany domácí fronty a ministrem komunikací ve třetí Netanjahuově vládě. V první zmíněné působil do 30. června 2014, ve druhé pak do 5. listopadu téhož roku. Od 5. listopadu 2014 byl úřadujícím ministrem vnitra. V této funkci nahradil Gid'ona Sa'ara.[11]

Poslanecký mandát obhájil rovněž ve volbách v roce 2015.[12] V ministerské funkci jej nahradil jeho stranický kolega Silvan Šalom.

Erdan žije v Aškelonu, je ženatý a má dvě děti.