Geografie Itálie

Je tvořena Pádskou nížinou a Alpami, kdy na jihu je ohraničena pomyslnou čárou mezi městy La Spezia a Rimini.

Nejjižnějším výběžkem pevninské Itálie je městečko Melito v Kalábrii.

Itálie má spoustu ostrovů, dva největší jsou Sicílie a Sardinie.

5 největších ostrovů Itálie:

• Sicílie (25 707 km²)
• Sardinie (24 090 km²)
• Elba (223 km²)
• Ostrov S. Antioca (108,9 km²)
• Pantelleria (83 km²)

Ostatní italské ostrovy jsou podstatně menší. Jsou seskupeny do následujících souostroví:

• Souostroví v zálivu Spezia – ostrovy Palmaria, Tino a Tinnetto
• Toskánské ostrovy – Severní část souostroví tvoří Elba, Capraia, Gorgona. Jižní část tvoří Pianosa, Montecristo, Giannutri a ostrov Giglio. V souostroví se nalézá také mnoho malých ostrůvků – Cerboli, Palmaiola, Formica Grosseto, Formica di Burano, Formica Monte Cristo
• Sopečné ostrovy – Ischia, Procida, Capri, Ponza, Palmarola, Zannone a Ventotene

Hlavními horskými pásmy Itálie tvoří Alpy a Apeniny, které vznikaly za druhohor a třetihor. Alpy se načínají zvedat v severní části Pádské nížiny a táhnou se podél západní, severní i východní hranice země (cca 1000 km). Alpy mají mnoho vrcholů, které jsou vysoké přes 4000 metrů. Mezi ně se řadí Monte Rosa (4 634 metrů nad hladinou moře), Matterhorn (4478 metrů) a Mont Blanc, jenž je s 4 810 metry považován za nejvyšší vrchol Evropy (tento titul však bývá připisován i kavkazskému vrcholu Elbrus). Apeniny se rozléhají na jihu od Pádské nížiny na Apeninském poloostrově od Ligurie až na Sicílii. Výškově jsou Apeniny podstatně menší než Alpy. Nejvyšší horou je Gran Sasso s výškou 2912 metrů.

V Itálii se nachází mnoho aktivních sopek: Etna (nejvyšší sopka Evropy), Vulcano, Stromboli a Vesuv (jediná činná sopka na Evropské pevnině)

Kopce pokrývají většinu území Itálie. Pásma kopců jsou rozmístěna hlavně na úbočích Apenin a také v podhůří Alp. Jejich výška nepřesahuje 800 metrů nad hladinou moře.

Italské roviny zabírají pouze 23,3 % celkové rozlohy země. Rozkládají se hlavně na pobřeží a v ústí řek. Největší roviny Itálie je Pádská nížina, ve které tečou vody řeky Pád a jejích přítoků. Italské roviny se dělí na nížiny Pádského typu a vysoké roviny, které se nachází v Alpách a Apeninách. Italské roviny mají různý původ:

• Lužní původ – tvoří je usazeniny, které se postupně ukládají podél toků řek.
• Druhým původem jsou plochy zarovnané mořskou vodou.
• Sopečný původ – takto vznikly roviny, kdy při výbuchu sopky byla zasypána údolí v okolí sopečným popílkem.

Většina z Italských řek odtéká buď do Jaderského moře (např. Pád, Piave, Adige, Reno), nebo do Tyrhénského moře (jako Arno, Tiber a Volturno), ačkoli vody z některých příhraničních oblastí (Livigna v Lombardii) ústí do Černého moře přes povodí Drávy, která je přítokem Dunaje, a vody z jezera Lago di Lei v Lombardii ústí do Severního moře přes povodí Rýna.

Itálie má přes 1000 jezer, kdy velká část z nich byla vytvořena uměle. V podhůří Alp se nalézá mnoho jezer ledovcového původu, například jezero Maggiore, jezero Como (které je nejhlubším v Itálii, kdy hloubka tohoto jezera je 410 metrů) a Gardské jezero (největší Italské jezero). V Itálii jsou také pobřežní jezera, například jezero Lesina, které je odděleno od moře pouze úzkým pruhem země. Jezera sopečného původu vznikla v kráterech po vyhaslých sopkách (Bolsenské jezero, jezero Vico, jezero Bracciano (jezero))

Včetně ostrovů má italské pobřeží délku 7 600 km. Itálie je obklopena Jaderským, Jónským, Tyrhénským a Ligurským mořem.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Geography of Italy na anglické Wikipedii a Geografia della Repubblica italiana na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu geografie Itálie na Wikimedia Commons