Ge'ula Kohenová

Ge'ula Kohenová (hebrejsky גאולה כהן‎, 25. prosince 1925 – 18. prosince 2019) byla izraelská politička a novinářka. Dlouholetá poslankyně Knesetu v izraelském parlamentu nejprve zastupovala stranu Cherut Menachema Begina a později stranu Techija, kterou sama založila. V předstátním období byla příslušnicí Irgunu a Lechi. Za celoživotní přínos izraelské společnosti ji byla v roce 2003 uděleno nejvyšší izraelské státní vyznamenání Izraelská cena.

Ge'ula Kohenová
גאולה כהן
Ge'ula Kohenová, 1999
Stranická příslušnost
ČlenstvíTechija (dříve Likud)
Narození25. prosince 1925
Tel Aviv, Britský mandát Palestina (nyní Izrael)
Úmrtí18. prosince 2019 (ve věku 93 let)
Místo pohřbenížidovský hřbitov na Olivové hoře
Kneset8., 9., 10., 11., 12.
DětiCachi Hanegbi
PříbuzníJudit Avital (sourozenec)
Profesenovinářka, politička, vydavatelka a spisovatelka
OceněníIzraelská cena (2003)
CommonsGeulah Cohen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodila se v Tel Avivu ještě za dob britské mandátní Palestiny. Studovala na Levinského učitelském semináři a získala magisterský diplom v oboru židovská studia, filosofie, literatura a Bible na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

V roce 1942 vstoupila do Irgunu a o rok později přestoupila do jeho radikálnější odštěpenecké části Lechi. Jako radiová hlasatelka hnutí byla v roce 1946 zatčena britskou správou a uvězněna ve vězení v Betlému, odkud se jí však následujícího roku podařilo uprchnout. Byla taktéž redaktorkou novin vydávaných Lechi s názvem Fronta mládí. Po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948 přispívala do měsíčníku Sulam, vydávaného někdejším vůdcem Lechi Jisra'elem Eldadem.

Provdala se za svého někdejšího kolegu z Lechi Imanuela Hanegbiho. V letech 1961 až 1973 přispívala do izraelského deníku Ma'ariv a taktéž byla členkou jeho správní rady.

Politická kariéra

V roce 1972 vstoupila do strany Cherut Menachema Begina, která byla toho času součástí aliance Gachal. O rok později se uskupení transformovalo v současnou stranu Likud a téhož roku se konaly parlamentní volby, ve kterých byla Ge'ula Kohenová zvolena poslankyní Knesetu. Znovu zvolena byla v následujících volbách v roce 1977.

Na protest proti Beginově podepsání dohod z Camp Davidu, a zejména pak návratu Sinaje Egyptu v rámci politiky „území za mír“, v roce 1979 společně s Moše Šamirem vystoupila z Likudu a založila novou pravicovou stranu Banaj, později přejmenovanou na Techija-Banaj a nakonec přejmenovanou na konečný název Techija. Nová strana byla silně napojena na mimoparlamentní hnutí Guš emunim a její členové byli prominentní členové izraelských osad na Západním břehu a v Pásmu Gazy, jako Chanan Porat a Eljakim Ha'ecni.

Poprvé se strana zúčastnila voleb v roce 1981, ve kterých získala tři poslanecké mandáty a Kohenová si tak udržela své poslanecké křeslo. Navzdory dřívějším rozdílným názorům se Techija stala součástí Beginovy koaliční vlády. Poslankyní byla znovu zvolena ještě ve volbách v letech 1984 a 1988 a v červnu 1990 byla po vládní krizi, a sestavení nové Šamirovy vlády, jmenována náměstkyní ministra vědy a technologie. O dva roky později Techija opustila Šamirovu koalici na protest vůči jeho účasti na Madridské konferenci.

O svůj poslanecký mandát přišla ve volbách v roce 1992, kdy Techija nedokázala překročit volební práh potřebný ke vstupu do Knesetu. Ve stejný opět[kdy?] vstoupila do Knesetu, jehož členem její syn Cachi Hanegbi, který Likud zastupoval v Knesetu (v roce 2005 z něj vystoupil a společně s Arielem Šaronem přešel do nově vzniklé strany Kadima). I po svém odchodu z vrcholné politiky zůstala aktivní v pravicové politice a byla jednou z protestujících proti izraelskému plánu na jednostranné stažení z Pásma Gazy v roce 2006.

Ocenění
  • V roce 2003 byla Kohenové udělena Izraelská cena za její celoživotní přínos společnosti a Státu Izrael.[1][2]
  • V roce 2007 ji město Jeruzalém udělilo cenu Jakir Jerušalajim („Vážený občan Jeruzaléma“).[3]

Dílo
  • Story of a Fighter (1961) (hebrejská autobiografie)
  • Woman of Violence: Memoirs of a Young Terrorist, 1943-1948. [s.l.]: Holt, Rinehart and Winston, 1966. (autobiografie)
  • Historical Meeting (1986) (hebrejsky)
  • Ejn li koa lechijot ajefa ("No Strength to be Tired") (2008)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geulah Cohen na anglické Wikipedii.

  1. Israel Prize Official Site – Recipient’s C.V. [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
  2. Israel Prize Official Site – Judges' Rationale for Grant to Recipient [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
  3. Recipients of Yakir Yerushalayim award [online]. Město Jeruzalém [cit. 2018-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-06-2011. (hebrejsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.