Gajómart

Gajómart je v zarathuštrismu první člověk či obr,[pozn. 1] šestá se sedmi věcí stvořených Ahura Mazdou. Je ztělesněním počátku světa, stejně jako je Sóšjans ztělesněním jeho konce, a často je doprovázen první stvořeným býkem Gáv Í Évdádem. Podobá se prvotním obrům a kosmickým mužům v jiných mytologických tradicích jako je védský Puruša, severský Ymi, kabalistický Adam Kadmon nebo čínský Pangu, Carlo Cereti jej také považuje za íránský protějšek védského Mártándy.[1]

Gajómart jako král Kajúmart posílá svého vnuka bojovat s daévy, ilustrace k rukopisu Šáhnáme, 1655

Pomocím mýtu o Gajómartovi byla demonstrována starobylost a svatost chvédódah, manželství mezi blízkými příbuznými praktikovaného v sasánovském Íránu. První člověk byl totiž zrozen ze spojení Óhrmazda a jeho dcery Spandármad a prapředci lidstva se zrodili z jeho spojení Spandármad, tedy se svou vlastní matkou.[1]

V manicheismu je znám pod jménem Gerhmurd a společně s Murdijanag[pozn. 2] tvoří první lidský pár, arabsky je nazýván Jajúmart. U manichejců je od 3. století doloženo jeho ztotožňování s biblickým Adamem, později se objevuje i u muslimských autorů, například u Mas'údího.[2][3][4]

Mýtus

Poprvé se objevuje v Avestě jako gaja marətan „smrtelný život“, jehož fravaši podle Fravardín jaštu, 13. jaštu Avesty, přijal jako první vůli Ahura Mazdy a člověk z kterého je odvozován původ Árjů. V 23. a 26. jasně je oslovován společně se Zarathuštrou, Vištáspou, Sóšjansem a dalšími proroky zarathuštrického náboženství.[2]

Hlavním zdrojem informací o Gájomartovi je Bundahišn, středoperská kosmologická encyklopedie převážně z 8. a 9. století, přičemž další detaily uvádí Zátspram, učenec z 9. století, a Dénkart, další encyklopedický text a to z 10. století. Podle Bundahišnu byl Gajómart stvořen Óhrmazdem jako další z pomocníků v boji s Ahrimanem, v mytické zemi Érán-véz ve středu světa, na levém břehu řeky Dáití, zatímco prvotní býk Gáv Í Évdád byl stvořen na břehu pravém. Óhrmazd jej vytvořil ze země, zatímco jeho semeno stvořil ze světla a jasu nebes. Gajómartův fravahr se poté vydal bojovat s Ahrimanem. Po Gajómartově stvoření se Ahriman v hrůze krčil po tři tisíce let, dokud jej z této strnulosti nevytrhla démonka chtíče Jeh a nepřislíbila zabití prvního člověka. Soustředěnému útoku mnoha daévů Gajómart nakonec podlehl a z jeho mrtvého těla vznikly kovy. Jeho semeno však bylo zachováno, očištěno slunečními paprsky a přechováváno bohem Nérjósangem. Nakonec spadlo na zemi a přijato svou matkou Spandármad. V té dlouze klíčilo až dalo vyrůst reveni z které se zrodil první lidský pár Mašja a Mašjánag. Poté Óhrmazd vzal Gajómartovu dokonalou formu – fravaši, a pověřil ji aby byla Sluncem. Při Frašegirdu, zarathuštrické apokalypse, bude společně se Sošjánsem, spasitelem a posledním člověkem, první vzkříšeným.[2][1]

V eposu Šáhnáme z 11. století je pod jménem Kajúmart prvním králem, který žil v jeskyni a založil dynastii Pišdádovců. Jeho syn Sjámak byl zabit Ahrimanem a ten zase pomstěn svým synem Hóšangem.[2][4]

Poznámky
  1. Za obra není označován přímo, ale podle Zátsprama je vysoký a široký jako čtyři průměrné rákosy.
  2. jméno Murdijanag je protějškem středoperského Mašjánag, tedy jména Gajómartovy dcery

Reference
  1. CERETI, Carlo. Encyclopædia Iranica - Gayomard [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online.
  2. SHAKI, Mansour. Encyclopædia Iranica - Gayomart [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online.
  3. HERMAN, Geoffrey; RUBENSTEIN, Jeffrey L. The Aggada of the Bavli and Its Cultural World. Williston, Vermont: SBL Press, 2018. ISBN 978-1946527080. S. 326.
  4. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 140.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.