Chvédódah

Chvédódah[pozn. 1] byl zarathuštrický obyčej manželských svazků mezi blízkými příbuznými, typicky mezi otcem a dcerou, matkou a synem nebo sourozenci, který byl chápán jako jedno z největších vyjádření zbožnosti. Mytickými pravzory tohoto druhu sňatku byl poměr mezi Óhrmazdem a jeho dcery Spandármad, z kterého se narodil Gajómart, který zase se svou matkou zplodil sourozence, Mašja a Mašjánag, kteří spolu zplodili lidstvo. Nakolik byl teto zvyk běžný je nevyřešenou otázkou, obecně se však předpokládá že byl v době Sasánovské říše rozšířen v královské rodině a mezi aristokracií, snad i mezi kněžstvem, zatímco situace v době kdy vznikaly avestánské texty je pokládána za nejasnou.[1] Mezi příklady chvédódah patří sňatek Kambýsa II. se svou nevlastní sestrou, Artaxerxa II. se svými dvěma dcerami nebo Kaváda I. se svou dcerou Sambyke.[2]

Po pádu Sasánovské říše byl zvyk manželství mezi nejbližšími příbuznými postupně zakázán a zanikl, a výraz chvédódah se počal užívat pro svazek mezi bratrancem a sestřenicí, které se stalo mezi Pársy velmi běžným.[1]