Fulkersonova cena
Fulkersonova cena (v originále anglicky Delbert Ray Fulkerson Prize) je společná cena Společnosti matematického programování (MPS) a Americké matematické společnosti (AMS). Je udělována za výjimečné články v oboru diskrétní matematiky, zejména kombinatoriky, a nese jméno Delberta Raye Fulkersona. K udělení dochází na mezinárodním sympóziu MPS, které se koná každé tři roky, a vždy jsou uděleny až tři Fulkersonovy ceny.
Laureáti
- 1979
- Richard M. Karp za klasifikaci mnoha důležitých NP-úplných problémů.
- Kenneth Appel a Wolfgang Haken za vyřešení problému čtyř barev.
- Paul Seymour za zobecnění Fordovy-Fulkersonovy věty pro matroidy.
- 1982
- D. B. Judin, Arkadi Nemirovski, Leonid Genrichovič Chačijan, Martin Grötschel, László Lovász a Alexander Schrijver za elipsoidovou metodu v lineárním programování a kombinatorické optimalizaci.
- Georgij Petrovič Jegoryčev a D. I. Falikman za důkaz van der Waerdenovy domněnky, že matice se všemi položkami stejnými má nejmenší permanent ze všech dvojitě stochastických
- 1985
- Jozsef Beck za těsné ohraničení odchylek aritmetických posloupností
- Hendrik Lenstra za využití geometrie čísel k vyřešení celočíselných programů s málo neznámými v čase polynomiálním vzhledem k počtu omezujících podmínek.
- Eugene M. Luks za polynomiální algoritmus k řešení problému grafových isomorfismů pro grafy s omezeným maximálním stupněm vrcholu.
- 1988
- Éva Tardosová za silně polynomiální algoritmus pro řešení problému minimalizačního problému cirkulace
- Narendra Karmarkar za Karmarkarův algoritmus v lineárním programování
- 1991
- Martin Dyer, Alan M. Frieze a Ravindram Kannan za aproximační algoritmus pro výpočet objemu konvexních těles založený na náhodné procházce.
- Alfred Lehman pro analogii k teorii perfektních grafů pro 0,1-matice.
- Nikolaj Jevgeňjevič Mňov za Mňovovu větu o univerzalitě, podle které je každá poloalgebraická množina ekvivalentní prostoru realizací orientovaného matroidu.
- 1994
- Louis Billera za nalezení bází po částech polynomiálních prostorů funkcí nad triangulacemi prostoru.
- Gil Kalai za pokrok v rozhodování Hirschovy domněnky
- Neil Robertson, Paul Seymour a Robin Thomas za šestibarevný případ Hadwigerovy domněnky.
- 1997
- Kim Džŏnghan za nalezení asymptotické rychlosti růstu Ramseyových čísel R(3, t).
- 2000
- Michel Goemans a David P. Williamson za aproximační algoritmy založené na semidefinitním programování
- Michele Conforti, Gérard Cornuéjols a Mendu Rao za rozpoznávání vyvážených logických matic v polynomiálním čase.
- 2003
- Jim Geelen, A. M. H. Gerards a A. Kapoor za případ Rotovy domněnky na matroidových minorech pro případ GF(4).
- Bertrand Guenin za zakázanou minorovou charakterizaci slabě bipartitních grafů
- Satoru Iwata, Lisa Fleischerová, Satoru Fudžišige a Alexander Schrijver
- 2006
- Maníndra Agravál, Níradž Kajál a Nitin Saxena za Agraválův-Kajálův-Saxenův test prvočíselnosti
- Mark Jerrum, Alistair Sinclair a Eric Vigoda za aproximování permanentu
- Neil Robertson a Paul Seymour za Robertsonovu-Seymourovu větu, která ukazuje, že minory grafu tvoří dobré kvaziuspořádání.
- 2009
- Maria Chudnovsky, Neil Robertson, Paul Seymour a Robin Thomas za větu o silně perfektních grafech.
- Daniel A. Spielman a Shang-Hua Teng, za hladkou analýzu algoritmu lineárního programování.
- Thomas C. Hales a Samuel P. Ferguson za důkaz Keplerovy domněnky o nejhustším možném poskládání koulí.
- 2012
- Sanjeev Arora, Satish Rao a Umesh Vazirani za důkaz aproximačního poměru pro grafové oddělovače a příbuzné problémy od do
- Anders Johansson, Jeff Kahn a Vũ Hà Văn za určení prahu hraniční hustoty, nad kterou může být náhodný graf pokryt disjunktními kopie daného menšího grafu.
- László Lovász a Balázs Szegedy za charakterizaci násobnosti podgrafů v posloupnostech hustých grafů.
- 2015
- Francisco Santos Leal za protipříklad Hirschovy domněnky.
- 2018
- Robert Morris, Yoshiharu Kohayakawa, Simon Griffiths, Peter Allen a Julia Böttcher za článek The chromatic thresholds of graphs
- Thomas Rothvoss za článek The Matching Polytope has Exponential Extension Complexity
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fulkerson Prize na anglické Wikipedii a Премия Фалкерсона na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
- oficiální stránky (anglicky)
- archiv s dřívějšími laureáty (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.