Friedrich Schelling

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (27. ledna 1775 Leonberg, Švábsko – 20. srpna 1854 Ragaz) byl německý filozof, představitel idealismu.

Friedrich Schelling
Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling
(cca 1835)
Rodné jménoFriedrich Wilhelm Joseph Schelling
Narození27. ledna 1775
Leonberg
Úmrtí20. srpna 1854 (ve věku 79 let)
Bad Ragaz
Alma materUniverzita Tübingen
Lipská univerzita
Povolánífilozof, vysokoškolský učitel a spisovatel
ZaměstnavateléMnichovská univerzita
Humboldtova univerzita
Univerzita Jena
Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Erlangensko-norimberská univerzita
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1853)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Nábož. vyznáníluteránství
ChoťCaroline Schellingová (1803–1809)
Pauline Gotter
DětiClara Waitz
Hermann von Schelling
Julie von Eichhorn
Funkceprofesor
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha F. W. J. Schellinga v Mnichově ('Der grosse Philosoph')

Život a dílo

Ve scholae monasticae v Bebenhausenu, do kterého nastoupil již v patnácti letech, uzavřel přátelství se svými krajany Hölderlinem a Hegelem.

Schelling byl zprvu silně ovlivněn Fichtem (zejména jeho dílem Základy vědosloví) a Spinozou. V díle „Ideje k filozofii přírody“ (1797) a ve spise „O světové duši“ (1798) se Schelling snažil uvést svoje rychle nabyté poznatky z chemie, z nauky o elektřině, z biologie a z medicíny v přírodně-filozofický systém. Tyto spisy vzbudily Goethovu pozornost a vynesly třiadvacetiletému autorovi mimořádnou profesuru na univerzitě v Jeně.

V Jeně vznikl „První náčrt systému přírodní filozofie“ (1798/9) a „Systém transcendentálního idealismu“ (1800), později i nedokončené „Výklad mého filozofického systému v celku“ (1801) a „Přednášky o metodě akademického studia“ (1802).

Od roku 1803 Schelling přednášel ve Würzburgu, poté v Erlangenu, zde vytvořil dílo mysticko-náboženské orientace „Filozofická bádání o podstatě lidské svobody“ (1809) a fragment „Věky světa“ (1813). Nakonec vyučoval v Mnichově (od roku 1827). Jeho posledním vydaným dílem se zdá být „Filozofie mytologie a zjevení“.

Filozofie identity

Schellingův systém, jak jej přednášel v Jeně, nese jméno filozofie identity. Lze ho chápat jako spojovací článek mezi Fichtem a Hegelem.

  • Nikoli příroda je výtvorem ducha, ale duch je výtvorem přírody.
  • Úkolem filozofie je vyložit vědění, tj. shodu SUBJEKTU s OBJEKTEM. Duch (Já) je v přírodě možný jenom proto, že příroda je původně duch, duch našeho ducha; jen proto, že příroda a duch, reálný a ideální moment jsou ve své hloubce totéž (identické). Duchu a vůbec všemu životu lze porozumět z přírody pouze tehdy, nepokládáme-li přírodu za cosi mrtvého (…) nýbrž vidíme-li ji (přírodu) jako jednotný celek, jehož nejhlubší podstatou je živoucí prasíla.

V Rusku byl Schelling přirovnáván ke Kryštofu Kolumbovi:

„ Na počátku devatenáctého století znamenal Schelling totéž co Kryštof Kolumbus v patnáctém věku, poněvadž objevil člověku dosud neznámou část jeho světa, část, o níž kolovaly jen jakési bájeslovné zvěsti - objevil jeho duši. “
— V. F. Odojevskij, Ruské noci

Schellingova filosofie mytologie také ovlivnila Vladimira Solovjova.[1]:s.14 Solovjovův následovník Nikolaj Berďajev ve své interpretaci dějin, jejichž podstatou je právě mýtus, také navazuje na Schellinga a společně s ním vidí v mytologii „prvotní historii lidstva"[1]:s.14

České překlady
  • Výbor z díla. Překlad Milan Sobotka a Jindřich Zelený. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1977. 315 s. cnb000156298.
  • Výbor z díla: rané spisy. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1990. 312 s. Filozofické dědictví. ISBN 80-205-0132-0.
  • Filosofická zkoumání bytnosti lidské svobody a s tím souvisejících předmětů. Překlad Miroslav Petříček. Praha: Filozofický ústav ČSAV, 1992. 130 s. 1. ISBN 80-7007-031-5.
  • Věky světa. Kniha první, Minulost. Verze I. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2002. 100 s. ISBN 80-7298-047-5.
  • Drobné spisy a fragmenty. Překlad Petr Babka. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. 109 s. ISBN 80-7021-689-1.
  • Filosofické zkoumání svobody. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7298-415-2.
  • Systém transcendentálního idealismu. Překlad Jindřich Karásek a Jan Patočka. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2014. 271 s. ISBN 978-80-7298-430-5.

Fotogalerie
  • Pamětní deska na jeho domu v Erlangenu (Friedrichstraße 28)
  • Friedrich Wilhelm Schelling (cca 1800)
  • Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (cca 1848)
  • Dílo 'Einleitung zu seinem Entwurf eines Systems der Naturphilosophie' (1799)

Odkazy

Reference
  1. NALDONIOVÁ, Lenka. Erós a jeho metamorfózy. Ostrava: Ostravská univerzita, 2010. ISBN 978-80-7368-840-0.

Literatura
  • ČECHÁK, Vladimír; SUS, Jaroslav; SOBOTKA, Milan. Co víte o novověké filozofii. 1. vyd. Praha: Horizont, 1984. 323 s. Stať „F. W. J. Schelling", s. 236–248; autor Milan Sobotka. (česky) Cnb000021250.
  • DEHNEL, Piotr. Przyroda i historia : studium wczesnej filozofii F. W. J. Schellinga. Wrocław : Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, 1992. – 115 s. : bibliografie, errata. – (Filozofia ; 7.) (Acta Universitatis Wratislaviensis ; No. 1410) ISBN 83-229-0828-8
  • MAJOR, Ladislav a SOBOTKA, Milan. Dějiny filozofie III., Kapitoly z dějin poklasické buržoazní filozofie 19. a počátku 20. století. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 203 s. cnb000067644. [Kapitola „Schellingova pozdní pozitivní filosofie" je na str. 10–21.]
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 22. díl. V Praze: J. Otto, 1904. 1002 s. cnb000277218. S. 963–964. Dostupné online
  • SOBOTKA, Milan, ed. K otázkám Schellingovy filozofie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1975. 139 s. cnb001649733.
  • SOBOTKA, Milan. Schelling a Hegel: studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, ©1987. 140 s. cnb000033954.
  • SOBOTKA, Milan, ZNOJ, Milan a MOURAL, Josef. Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela. 1. vyd. Praha: Filozofický ústav AV ČR, 1993. 269 s. ISBN 80-7007-030-7. [Kapitola „Raný Schelling" je na str. 193–217.]
  • WEISCHEDEL, Wilhelm. Zadní schodiště filosofie. Překlad Jiří Horák. Ve Votobii vyd. 2. Olomouc: Votobia, 1995. 279 s. ISBN 80-7198-015-3. [Stať „Schelling neboli zamilovanost do absolutního" je na str. 170–177.]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.