Milan Sobotka

Život

Milan Sobotka se narodil v Olomouci, po maturitě v Prostějově (1946) studoval filosofii a psychologii na Filosofické fakultě univerzity v Olomouci, kde také po absolutoriu v roce 1951 působil jako asistent. Od roku 1954 působil na Katedře dějin filosofie (od roku 1991 Ústav filosofie a religionistiky) Filozofické fakulty UK v Praze, kde spolupracoval s J. Patočkou. Roku 1965 se habilitoval a roku 1990 byl jmenován profesorem oboru filozofie.[1] Roku 1992 odešel do důchodu a roku 2004 byl vyznamenán Medailí za zásluhy II. stupně.

Dílo

Milan Sobotka napsal řadu monografií a desítky článků česky i německy, vesměs věnovaných novověké filosofii, zejména německé. Psal také předmluvy a doslovy k vydáním spisů R. Descarta, F. Bacona, T. Hobbese, G. W. Leibnize, G. Berkeleye, I. Kanta, G. W. F. Hegela, F. Schillera a dalších. Je také svědomitým a velmi oblíbeným učitelem.

Odkazy

Reference
  1. Milan Sobotka. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2017-10-30]. Dostupné online.

Literatura
  • Milan Sobotka: Člověk, práce a sebevědomí: Problém praxe v německé klasické filosofii. Praha 1969
  • Ladislav Major, Milan Sobotka: G. W. F. Hegel: Život a dílo. Praha 1979
  • Milan Sobotka: Schelling a Hegel: studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii. Praha 1987
  • Milan Sobotka: Stati k Hegelově Fenomenologii a Filozofii práva. Praha 1993
  • Zoja Běličová, Milan Sobotka: Východiska a výsledky kantovských studií Friedricha Schillera. Praha 1993
  • Milan Sobotka, Milan Znoj, Josef Moural: Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela. Praha 1994
  • Milan Sobotka: Studie k německé klasické filozofii. Praha 2001

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.