Alžběta Žofie Sasko-Altenburská

Alžběta Žofie se narodila jako jediné dítě vévody Johana Filipa Sasko-Altenburského a jeho manželky Alžběty Brunšvicko-Wolfenbüttelské.

24. října 1636 se sedmnáctiletá princezna v Altenburgu provdala za svého příbuzného, o osmnáct let staršího vévodu Arnošta I. Sasko-Gothajského. Jako věno obdržela 20.000 guldenů, které byly zastaveny městem Roßla. Jako vdovské sídlo nevěsta získala města Kapellendorf a Berka.

Kvůli dědickým zákonům sasko-altenburského rodu (které vylučovaly ženy z následnictví) se po otcově smrti v roce 1639 stal jeho nástupcem jeho mladší bratr Fridrich Vilém II.

Když v roce 1672 zemřel její bratranec Fridrich Vilém III. bezdětný, stala se Alžběta Žofie na základě otcova testamentu dědičkou všech větví sasko-altenburského rodu (salický zákon totiž nezabraňoval tomu, aby mužský dědic neodkázal majetek jinému příbuznému z otcovy strany a ostatní nechal bez dědictví; a pokud tito favorizovaní příbuzní byli zároveň zeti zůstavitele moci a vnuci z matčiny strany, nebylo to v žádném případě zakázáno).

Arnošt I. Sasko-Gothajský si nárokoval celé sasko-altenburské dědictví a tvrdil, že je nejbližším mužským příbuzným. Další větev rodiny, vévodové sasko-výmarští, vůli neakceptovali, a rozhořel se spor o následnictví.

Nakonec Alžbětini a Arnoštovi synové získali většinu sasko-altenburského dědictví, ale část (čtvrtinu původního sasko-altenburského vévodství) přešla na sasko-výmarskou větev.

Když vévoda Arnošt I. v roce 1675 zemřel, jeho četní synové si dědictví rozdělili na sedm částí: Gothajsko-Altenbursko, Kobursko, Sasko-meiningenské vévodství, Römhild, Eisenberg, Hildburghausen a Saalfeld. Z nich Coburg, Römhild a Eisenberg nepřežili déle než jednu generaci a oblasti byly rozděleny mezi čtyři zbývající linie.

Po manželově smrti vyměnila Alžběta Žofie města původně jí určena za vdovská, za města Reinhardsbrunn a Tenneberg. Pod jménem "Cudná" chvályhodné společnosti. Zemřela v zimě roku 1680 ve městě Gotha ve věku 61 let.

Za třicet osm let manželství Alžběta Žofie porodila osmnáct dětí, z nichž se devět dožilo dospělosti:

• Johan Arnošt Sasko-Gothajský (18. září 1638 – 27. listopadu 1638)
• Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská (8. ledna 1640 – 24. srpna 1709)
• Johan Arnošt Sasko-Gothajský (16. května 1641 – 31. prosince 1657)
• Kristián Sasko-Gothajský (23. února 1642)
• Žofie Sasko-Gothajská (21. února 1643 – 14. prosince 1657)
• Johana Sasko-Gothajská (14. února 1645 – 7. prosince 1657)
• Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský (15. července 1646 – 2. srpna 1691)
• Albrecht V. Sasko-Koburský (24. května 1648 – 6. srpna 1699)
• Bernard I. Sasko-Meiningenský (10. září 1649 – 27. dubna 1706)
• Jindřich Sasko-Römhildský (19. listopadu 1650 – 13. května 1710)
• Kristián Sasko-Eisenberský (6. ledna 1653 – 28. dubna 1707)
• Dorotea Marie Sasko-Gothajsko-Altenburská (12. února 1654 – 17. června 1682)
• Arnošt Sasko-Hildburghausenský (12. června 1655 – 17. října 1715)
• Johan Filip Sasko-Gothajský (1. března 1657 – 19. května 1657)
• Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský (22. srpna 1658 – 17. února 1729)
• Johana Alžběta Sasko-Gothajská (2. září 1660 – 18. prosince 1660)
• Johan Filip Sasko-Gothajský (16. listopadu 1661 – 13. března 1662)
• Žofie Alžběta Sasko-Gothajská (19. května 1663 – 23. května 1663)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Elisabeth Sophie of Saxe-Altenburg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Žofie Sasko-Altenburská na Wikimedia Commons