Franz Metzner

Franz Metzner (18. listopadu 1870 Všeruby[1]24. března 1919 Berlín) byl český sochař německé národnosti a organizátor umělců.

Franz Metzner
Franz Metzner, kol.r.1895
Narození18. listopadu 1870
Všeruby
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. března 1919 (ve věku 48 let)
Berlín
Německá říše Německá říše
Příčina úmrtíšpanělská chřipka
Povolánísochař, učitel a kameník
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a tvorba

Vyučil se v ateliéru Christiana Behrense ve Vratislavi, dále studoval ve Cvikově, Drážďanech a v Hamburku. V letech 18941903 pracoval v Berlíně, mj. jako designér a modelér pruské královské manufaktury na porcelán. Svými díly se zúčastnil Světové výstavy v Paříži roku 1900. Roku 1903 přesídlil do Paříže, kde svá následující léta spojil s činností vídeňských uměleckých dílen (Wiener Werkstätte a jeho spolupracovníky tam byli například Josef Hoffmann, Gustav Klimt nebo Richard Luksch.

Jeho styl obsahuje prvky secese, art-deco a monumentalismu. Metznerovým nejznámějším dílem je vnitřní výzdoba památníku Bitvy národů v Lipsku. V Čechách působil především v Liberci, Jablonci nad Nisou, Teplicích a v Praze. Řada jeho děl v Německu byla během 2. světové války zničena. Většina jeho děl v Čechách nepřežila období komunismu.

Metznerbund

Jeho jméno jako čelné osobnosti severočeské výtvarné moderny bylo použito krátce po Metznerově smrti roku 1919 pro název nového svazu sudetoněmeckých výtvarníků MetznerbundMetznerův svaz s hlavním sídlem v Liberci, regionálními pobočkami a s východní skupinou, činnou v Olomouci. Činnost tohoto sdružení zaštítila Obchodní a živnostenská komora v Liberci. Metznerův svaz měl teoreticky formulovaný ideový a tvůrčí program, pořádal společné výstavy, zprostředkoval svým členům zakázky na realizace návrhů, zejména v architektuře, a na prodej uměleckých děl. Prvním předsedou byl zvolen Karl Krattner. Za druhé světové války se sdružení cele zapojilo do nacistické propagandy a jeho poslední aktivitou byla výstava fašistického umění v Praze roku 1944.

Dílo

  • Kašna Nibelungů v Jablonci nad Nisou, návrh vytvořený roku 1904 pro Berlín, realizován r. 1924
  • Sochařská výzdoba pro Památník Bitvy národů, Lipsko (1913)
  • Sochařská výzdoba interiéru vinárny Rheingold v Berlíně (1907), vybombardováno r. 1944
  • Budova Vídeňské bankovní jednoty v Praze v ulici Na Příkopě
  • Reliéfy pro palác Pojišťovacího spolku pro průmysl cukerní v Praze v Jindřišské ulici
  • Kašna pro Výstavu českých Němců v Liberci (1906), později přesunutá před Libereckou radnici (nyní zničená)
  • Sousoší na vrcholu paláce Stoclet v Bruselu
  • Pomník Franze Stelzhamera v Linci
  • Mozartův pomník v zámeckém parku v Teplicích
  • Pomník císaře Josefa II. v Teplicích (zničen za druhé světové války nebo krátce po ní)
  • Socha Rüdigera v Neugablonz v Bavorsku (do roku 1945 instalovaná na kašně Nibelungů v Jablonci nad Nisou, prodaná roku 1968 do Národní galerie)
  • Pomník císaře Josefa II. ve Větrově[2]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Pomník císaře Josefa II., Větrov [online]. Krajinou Trojzemí [cit. 2020-09-27]. Kapitola Frýdlantsko. Dostupné online.

Literatura

  • Jan Mohr: Socha a architektura mezi secesí a monumentem, Publikace k výstavě v Severočeském muzeu v Liberci, Liberec 2006, ISBN 80-903595-4-X

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.