Franz Fiedler

Narodil se v rodině prostějovského fotografa Franze Fiedlera (10. ledna 1854 Bohušovice – 19. března 1921 Prostějov) a jeho ženy Marie (10. ledna 1860 – 28. prosince 1908). Otec měl koncesi na montáž telefonů a telegrafů a od roku 1894 provozoval fotografický ateliér. Ten měl krátkou dobu i pobočku ve Šternberku.

Franz měl o tři roky mladší sestru Johannu (Jeanette) (16. února 1988 – 10. listopadu 1966 v Prostějově).[p 1] Přestože projevoval literární i výtvarné nadání, ve škole měl špatný prospěch, nemohl tedy pomýšlet na studium výtvarného umění, a v letech 1901–1904 se učil fotografem v plzeňské pobočce ateliéru Pietzner. Rutinní práce v živnostenském ateliéru jej ale neuspokojovala. V časopisu Das Atelier des Photohraphen, který vycházel v Halle, objevil reprodukce průkopníků fotografie (talbotypie Davida Octavia Hilla) i díla moderních tvůrců (Edward Steichen, Wilhelm Weimar, Rudolf Dührkoop, Nicola Perscheid, Heinrich Kühn a další). V roce 1904 byl propuštěn z práce protože v tomto časopisu zveřejnil fotografie pod svým jménem, což majitel považoval za nekalou konkurenci. V roce 1907 obdržel 5. cenu v soutěži tohoto časopisu.

V roce 1905 pracoval v ateliéru Rudolfa Dührkoopa v Hamburku. Poté zkoušel štěstí v Nice (Francie) a v Plzni, ale bez úspěchu. V Mariánských Lázních fotografoval významné návštěvníky, jako byl anglický král Eduard VII. nebo perský vládce Muzaffaruddín Šáh. V roce 1907 otiskl fotografii své sestry Jeanette v publikaci Photographisches Rundschau 1908. Od roku 1908 pracoval v ateliéru Hugo Erfurtha v Drážďanech a v následujícím roce s ním spolupracoval na tvorbě velkoformátových uhlotisků a gumotisků pro výstavu Internationale Photograpishe Ausstellung in Dresden. V roce 1912 pracoval znovu pro Rudolfa Dührkoopa v jeho ateliéru v Berlíně - Charlottenburgu.

Během první světové války sloužil v armádě

Dne 2. listopadu 1919 se v Drážďanech oženil s Ernou Dorotou Hauswaldovou (nar. 1892). Současně začal budovat fotografický ateliér v Drážďanech, Südvorstadt, Sedanstraße Nr. 7. Pravděpodobně v roce 1925 tento ateliér dokončil. Zde pracoval až do roku 1945.

Na jaře 1924 podnikli manželé Fiedlerovi cestu po Itálii. Během cesty fotografoval kamerou formátu 9 x 12 cm. Z těchto fotografií pak Fiedler publikoval svůj první fotografický cestopis.[5]

V roce 1934 podnikli manželé několikatýdenní cestu na Sicílii a do severní Afriky (Tunis, Alžír, Libye). Tentokrát byl vybaven kinofilmovým fotoaparátem Contax a nasnímal s jeho pomocí asi 5 000 snímků (200 metrů kinofilmu), částečně na barevný film Agfacolor. Následujícího roku pak zveřejnil svůj druhý fotografický cestopis.[6] Manželé Fiedlerovi rádi cestovali a navštívili během dvacátých a třicátých let Itálii, Řecko, severní Afriku, Moravu a Slovensko.

Během náletu na Drážďany v noci z 13. na 14. února 1945 byl Fiedlerův ateliér zcela zničen. Část jeho díla se zachovala mimo Německo, například na Moravě.[p 2] Po válce se mu nepodařilo obnovit fotografickou živnost, žil v Halle a fotografoval již jen amatérsky.

• 1921 Thea Girardelli: Narre Tod – Mein Spielgesell (Bláznivá smrti, můj kamaráde), bibliofilie s devíti fotografickými ilustracemi na volných listech.[9]
• 1922 Der Schulplattler in Wort, Bild und Ton dargest., München: vlastní náklad[10]
• 1925 Künstlerische Aktaufnahmen von Franz Fiedler, Berlin: Union, Zweigniederlassg
• 1925 Bildnis-Aufnahmen von Franz Fiedler, publikace obsahuje reprodukce ze štočků Fiedlerových fotografií publikovaných v časopisech Photographie für Alle a Kamera – Alamanach. reprodukce jsou doplněny Fiedlerovým textem Meine Ziele (Mé cíle). Text vyšel v českém překladu v roce 2005 v knize Antonína Dufka Franz Fiedler : fotografie = photographs = Fotografien[11]
• 1925 Lichtbilder von Franz Fiedler Fresden
• 1930 Dresden in Bildern, Wien : Verlag Dr. H. Epstein
• 1933 Elementare Bildkomposition, Berlin : Photokino-Verlag
• 1933 Das Porträt im Kunstlicht, Berlin : Photokino-Verlag
• 1934 Porträt-Photographie, Berlin : Photokino-Verlag. Knia
• 1957 Porträtfotografie, Halle/Saale : VEB Knapp,

V roce 1960 o něm vyšla monografie Helmuta Grunwalda Franz Fiedler und seine Zeit[12] vydání komentoval v českém tisku Jiří Macků.[13]

• 1925 Geselschaft deutscher Lichtbildner

• 1922 – Čestný diplom (Ehren Urkunde), 44. Deutsche Ausstellung für das gesamte Lichtbildwesen, Lipsko
• 1923 – Diploma di fuori concorso, Turín

• Galerie Berinson, Berlín
• Kupferstich-Kabinett, Drážďany
• Moravská galerie v Brně[19]
• Muzeum Prostějovska v Prostějově
• Staatliche Galerie Moritzburg, Halle
• Technische Sammlungen Dresden
• Technická univerzita Drážďany, Institut für Angewandte Photophysik (sbírka Hermanna Krone)[20]