František Mathon

Narodil se v Slavětíně u Litovle, kde měl později letní byt. Zasloužil se o zřízení tamní školy, hasičského sboru a pošty. Absolvoval gymnázium v Olomouci a pak studoval práva a filozofii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1854 zde získal titul doktora filozofie. Roku 1855 složil učitelské zkoušky z matematiky a fyziky pro gymnázia a o rok později získal i aprobaci pro výuku českého jazyka. Působil nejprve jako suplent na gymnáziu v Brně, pak na reálné škole v Olomouci. Roku 1857 nastoupil do funkce ředitele brněnské městské reálky. V Brně se mu také v roce 1867 narodil syn Jaroslav.[4] Roku 1885 odešel do penze. Byl veřejně a politicky aktivní. V letech 1863–1868 působil jako předseda Matice moravské. Byl též redaktorem časopisu Rolník. Byl mu udělen Řád Františka Josefa.[2]

V doplňovacích zemských volbách 26. listopadu 1862 usedl na Moravský zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Brno, Tišnov, Ivančice. Mandát obhájil i v zemských volbách v lednu 1867, nyní za městskou kurii, obvod Kroměříž.[5] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[6]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam zasedl v doplňovacích volbách roku 1886 za kurii venkovských obcí na Moravě, obvod Brno, Vyškov atd. Nastoupil 23. března 1886 místo Wolfganga Kusého.[7] Ve volbách porazil německého liberála Adolfa Prombera. Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Dr. Franz Mathon, penzionovaný ředitel vyšší reálné školy, bytem Brno.[8]

Na Říšské radě se přidal k Českému klubu, který od konce 70. let sdružoval staročechy, mladočechy, českou konzervativní šlechtu a moravské národní poslance.[9]

Zemřel v listopadu 1893.[3]