František Josef Pelz

František Josef Pelz (23. srpna 1848 Zbraslav u Prahy[1] – 30. prosince 1922 Hostivice) byl český učitel, spisovatel, hudební skladatel a sokolský činovník, autor písně Lví silou, jenž se stala oficiální sokolskou hymnou.

František Josef Pelz
Narození23. března 1848
Zbraslav
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. prosince 1922 (ve věku 74 let)
Hostivice
Československo Československo
Místo pohřbeníBubenečský hřbitov
Alma materUčitelský ústav
Povoláníučitel, sokolský činovník a textař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se na Zbraslavi nedaleko Prahy v rodině truhláře a modeláře Josefa Pelze a jeho manželky Marie, rozené Wildové, pocházející ze Zbraslavi. Roku 1866 vystudoval malostranský učitelský ústav. Následně pak působil jako učitel na území tehdejšího smíchovského okresu, na obecných školách ve vsích Slivenec a Únětice. S počátkem školního roku 1874/1875 pak nastoupil na obecnou školu v Hostivici, kde se usadil, a působil zde až do svého penzionování roku 1911.

Vedle své pedagogické činnosti se rovněž angažoval ve veřejném životě: byl členem hostivického Sokola a zdejšího sboru dobrovolných hasičů. Soustavně se věnoval komponování sokolských skladeb. Věnoval se také ornitologii.

František Josef Pelz zemřel 30. prosince 1922 v Hostivici ve věku 74 let. Pohřben byl na pražském Bubenečském hřbitově.[2]

Roku 1932 u příležitoti 10 let od jeho úmrtí mu byla na zdi staré obecné školy na hostivickém Husově náměstí čp. 59 odhalena kovová pamětní deska. Během nacistické okupace musela být ukryta a znovuobnovena byla až roku 1969.

Dílo

Píseň Lví silou

Pelzovým nejznámějším výtvorem bylo roku 1882 zkomponování a sepsání textu k sokolské písni Lví silou. a věnoval ji „čacké tělocvičné jednotě Sokol v Kralupech nad Vltavou“. Podtext názvu skladby zní „Slavnostní pochod Sokolů“. Píseň byla posléze uznána za oficiální sokolskou hymnu.[3] V pozdějších letech byla několikrát hudebně upravována, mj. autorem slavných pochodových skladeb Františkem Kmochem. Opakovaně pak, vedle pravidelných Všesokolských sletů,[4] zazněla ve chvílích nutnosti posílení národního sebevědomí: v době Pražského povstání v květnu 1945 ji opakovaně hrál Československý rozhlas a vybízel tak k pokračování v boji proti německým nacistickým okupantům.

Originální (Pelzův) text

První sloka

Lví silou vzletem sokolím ku předu kráčejme a drahé Vlasti v oběti své síly snášejme! A byť i cesta daleká ta Sokolíka neleká. Jen mužně statně ku předu vždyť drahá Vlast čeká!

Druhá sloka

Vlast, máti, až nás zavolá co věrné dítky své, tu mocná paže Sokola zlé škůdce v souboj zve. Tož, blahá bude naše slast za oběť svůj i život klást. To svaté heslo Sokola: "Za národ, drahou Vlast!" nebo: "Za národ, právo, Vlast!"

Třetí sloka

Jen, bratři, silou hrdinnou svou hajme Vlast i řeč. To chloubou buď nám jedinou a pro ni/ně spějme v seč. A potom teprv v spásný den nám vzejde krásný, zlatý sen. Pak sluncem jasným bude plát nám povždy volnost jen!

Podbrdská

Kde vletořícné Brdské stráně - drahý domov náš - tu matce Vlasti ku obraně naše bdělá stráž. Paž silná, mužná česká plec a čela jak náš Plešivec ; a jak ten věnec našich hor, tak mocný je náš vzdor.

Na troskách našich slavných hradů bují nový květ, a z našich rolí, luhů, sadů, český skřivan vzlét. My máme píseň, český zpěv a v tepnách žhavou českou krev a hlavy skály, ocel páž - kraj český – věčně náš!

Náš Jungmann Bohem požehnaný z našich vyšel chat; my jazyk svůj na pokřik planý nedáme si rvát. Na věky českým kraj je náš, a my jsme jeho věrná stráž, a hotovi jsme dát se v seč - za naši svatou, českou řeč.

Naděje

Byť na nás přišla potopa, hoj, bratří, v pevný sraz a celý svět-li zatopí, my postavme jí hráz!

Hráz ze svých těl a z lásky té, co hory přenáší, ne, nad zoufalstvím prapor náš se nikdy nevznáší.

My byli často orváni, jak v zimě sirý strom, však jaro přišlo vždycky zas a zas se ozval hrom!

Hrom, jímnž jsme kdysi vzbouřili Řím a půl Evropy, hej, kdo máš takou minulost, neboj se potopy!

Hoj, letí mraky Sokolů, hoj, mračna Sokolic, ej, vzhůru, drahý národe, k svobodě s námi vstříc!

Ej, vzhůru k metě vytčené, kdo chce, je vítězem! Poctiví, silní, doletí a zmetky pozři zem!

Pamětní deska F. J. Pelze na Husově náměstí v Hostivici

Spisy
  • O šetření užitečného ptactva[2] (ornitologická práce)

Odkazy

Reference
  1. Pelz, František Josef, 1848-1922 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online.
  2. Hostivické osobnosti - Hostivická historie. www.hostivickahistorie.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online.
  3. Lví silou «Vlast.cz. vlast.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online.
  4. KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola Všesokolský slet 1948, s. 48.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.