Lví silou

Lví silou je česká vlastenecká pochodová skladba a hymna Sokola. Zkomponoval ji roku 1882 František Josef Pelz (někdy psáno též Pelzl či Pelc)[1] a věnoval ji „čacké tělocvičné jednotě Sokol v Kralupech nad Vltavou“. Podtext názvu skladby je „Slavnostní pochod Sokolů“.

Pamětní deska autora písně F. J. Pelze na Husově náměstí v Hostivici

Skladba byla zakázána během nacistického a částečně i během komunistického režimu, pro svoji značnou oblibu se však zachovala. V době Pražského povstání ji opakovaně hrál Československý rozhlas a vybízel tak k pokračování v boji proti okupantům. Zaznívá také ve filmech Zbraně pro Prahu (z rozhlasu) nebo Jára Cimrman ležící, spící (při průvodu k odhalení moře).

Popis skladby

Autorem původní podoby je František Josef Pelz, původní profesí učitel na obecné škole v Hostivici u Prahy a člen zdejšího Sokola. Ta zahrnovala nápěv se dvěma nebo třemi slokami. U příležitosti návštěvy amerických Sokolů napsal František Kmoch pochod Lví silou, v jehož třetí části (trio) použil, podobně jako v mnoha svých jiných pochodech, původní píseň. V pozdější době tento pochod upravilo několik českých vojenských kapelníků. Mezi známé úpravy patří instrumentace Jana Fadrhonse, Jindřicha Pravečka, Jaroslava Zemana. Mimo trio je skladba dechovými muzikanty řazena k těžším pochodům.

Motiv fanfáry, kterou pochod začíná a která se později často opakuje, se v průběhu času vžil jako neoficiální sokolská fanfára a byl v různých podobách použit v mnoha dalších, zejména pochodových, skladbách, jako třeba Jen výše švarný sokole a Jdou sokolské šiky od Emila Štolce, Sokolík od Jana Uhlíře a mnohé jiné.

Text skladby

Pro oblibu melodie na ní bylo napsáno několik textů. Z nich nejznámější však zůstává originální „Lví silou“.

Originální (Pelzův) text

První sloka

Lví silou vzletem sokolím
ku předu kráčejme
a drahé Vlasti v oběti
své síly snášejme!
A byť i cesta daleká
ta Sokolíka neleká.
Jen mužně statně ku předu
vždyť drahá Vlast čeká!

Druhá sloka

Vlast, máti, až nás zavolá
co věrné dítky své,
tu mocná paže Sokola
zlé škůdce v souboj zve.
Tož, blahá bude naše slast
za oběť svůj i život klást.
To svaté heslo Sokola:
"Za národ, drahou Vlast!"
nebo: "Za národ, právo, Vlast!"

Třetí sloka

Jen, bratři, silou hrdinnou
svou hajme Vlast i řeč.
To chloubou buď nám jedinou
a pro ni/ně spějme v seč.
A potom teprv v spásný den
nám vzejde krásný, zlatý sen.
Pak sluncem jasným bude plát
nám povždy volnost jen!

Podbrdská

Kde vletořícné Brdské stráně -
drahý domov náš -
tu matce Vlasti ku obraně
naše bdělá stráž.
Paž silná, mužná česká plec
a čela jak náš Plešivec ;
a jak ten věnec našich hor,
tak mocný je náš vzdor.

Na troskách našich slavných hradů
bují nový květ,
a z našich rolí, luhů, sadů,
český skřivan vzlét.
My máme píseň, český zpěv
a v tepnách žhavou českou krev
a hlavy skály, ocel páž -
kraj český – věčně náš!

Náš Jungmann Bohem požehnaný
z našich vyšel chat;
my jazyk svůj na pokřik planý
nedáme si rvát.
Na věky českým kraj je náš,
a my jsme jeho věrná stráž,
a hotovi jsme dát se v seč -
za naši svatou, českou řeč.

Naděje

Byť na nás přišla potopa,
hoj, bratří, v pevný sraz
a celý svět-li zatopí,
my postavme jí hráz!

Hráz ze svých těl a z lásky té,
co hory přenáší,
ne, nad zoufalstvím prapor náš
se nikdy nevznáší.

My byli často orváni,
jak v zimě sirý strom,
však jaro přišlo vždycky zas
a zas se ozval hrom!

Hrom, jímnž jsme kdysi vzbouřili
Řím a půl Evropy,
hej, kdo máš takou minulost,
neboj se potopy!

Hoj, letí mraky Sokolů,
hoj, mračna Sokolic,
ej, vzhůru, drahý národe,
k svobodě s námi vstříc!

Ej, vzhůru k metě vytčené,
kdo chce, je vítězem!
Poctiví, silní, doletí
a zmetky pozři zem!

Sborník Lví silou

Ve sletovém roce 1948 měl vyjít sborník Lví silou, po únorovém převratu však putoval do stoupy. Několik výtisků z tiskárny Práce tehdy zachránil náčelník ČOS dr Kavalír.[2]

Odkazy

Reference
  1. Hostivické osobnosti - Hostivická historie. www.hostivickahistorie.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online.
  2. KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola Všesokolský slet 1948, s. 48.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.