Lví silou
Lví silou je česká vlastenecká pochodová skladba a hymna Sokola. Zkomponoval ji roku 1882 František Josef Pelz (někdy psáno též Pelzl či Pelc)[1] a věnoval ji „čacké tělocvičné jednotě Sokol v Kralupech nad Vltavou“. Podtext názvu skladby je „Slavnostní pochod Sokolů“.
Skladba byla zakázána během nacistického a částečně i během komunistického režimu, pro svoji značnou oblibu se však zachovala. V době Pražského povstání ji opakovaně hrál Československý rozhlas a vybízel tak k pokračování v boji proti okupantům. Zaznívá také ve filmech Zbraně pro Prahu (z rozhlasu) nebo Jára Cimrman ležící, spící (při průvodu k odhalení moře).
Popis skladby
Autorem původní podoby je František Josef Pelz, původní profesí učitel na obecné škole v Hostivici u Prahy a člen zdejšího Sokola. Ta zahrnovala nápěv se dvěma nebo třemi slokami. U příležitosti návštěvy amerických Sokolů napsal František Kmoch pochod Lví silou, v jehož třetí části (trio) použil, podobně jako v mnoha svých jiných pochodech, původní píseň. V pozdější době tento pochod upravilo několik českých vojenských kapelníků. Mezi známé úpravy patří instrumentace Jana Fadrhonse, Jindřicha Pravečka, Jaroslava Zemana. Mimo trio je skladba dechovými muzikanty řazena k těžším pochodům.
Motiv fanfáry, kterou pochod začíná a která se později často opakuje, se v průběhu času vžil jako neoficiální sokolská fanfára a byl v různých podobách použit v mnoha dalších, zejména pochodových, skladbách, jako třeba Jen výše švarný sokole a Jdou sokolské šiky od Emila Štolce, Sokolík od Jana Uhlíře a mnohé jiné.
Text skladby
Pro oblibu melodie na ní bylo napsáno několik textů. Z nich nejznámější však zůstává originální „Lví silou“.
Originální (Pelzův) text
První sloka Lví silou vzletem sokolím |
Druhá sloka Vlast, máti, až nás zavolá |
Třetí sloka Jen, bratři, silou hrdinnou |
Podbrdská
Kde vletořícné Brdské stráně - |
Na troskách našich slavných hradů |
Náš Jungmann Bohem požehnaný |
Naděje
Byť na nás přišla potopa, |
Hráz ze svých těl a z lásky té, |
My byli často orváni, |
Hrom, jímnž jsme kdysi vzbouřili |
Hoj, letí mraky Sokolů, |
Ej, vzhůru k metě vytčené, |
Sborník Lví silou
Ve sletovém roce 1948 měl vyjít sborník Lví silou, po únorovém převratu však putoval do stoupy. Několik výtisků z tiskárny Práce tehdy zachránil náčelník ČOS dr Kavalír.[2]
Odkazy
Reference
- Hostivické osobnosti - Hostivická historie. www.hostivickahistorie.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online.
- KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola Všesokolský slet 1948, s. 48.