František Chvalkovský

František Chvalkovský (30. července 1885, Jílové u Prahy[1] – 25. února 1945, Berlín) byl politik a diplomat první československé republiky a ministr zahraničí druhé republiky. V letech 1923 až 1925 působil jako druhý řádný vyslanec ČSR ve Spojených státech amerických.

František Chvalkovský
František Chvalkovský v roce 1923
Narození30. července 1885
Jílové u Prahy
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. února 1945 (ve věku 59 let)
Berlín
Německá říše Německá říše
Místo pohřbeníPraha
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípolitik a diplomat
Politické stranyRepublikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
DětiNyta Doverová
Funkceministr zahraničních věcí Československa (1938–1939)
poslanec
velvyslanec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Období před válkou

Vystudoval práva. Stal se blízkým spolupracovníkem, tajemníkem Antonína Švehly. Vstoupil do Agrární strany, v níž patřil k pravicovému křídlu. Politicky se angažoval i po zániku Československa.[2]

Činnost v protektorátu

Po svém jmenování do funkce ministra zahraničí začal prosazovat pragmatickou politiku orientovanou na hitlerovské Německo. V březnu 1939 doprovázel prezidenta Emila Háchu do Berlína k jednáním s Hitlerem a je podepsán pod protokolem, který vkládá vládu nad Čechy a Moravou „do rukou Vůdce“. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla nemožná samostatná zahraniční politika země. Chvalkovský nastoupil do nově zřízené funkce vyslance Protektorátu Čechy a Morava ve Velkoněmecké říši. Byl jedinou osobou s titulem vyslance Protektorátu, když bylo zrušeno ministerstvo zahraničních věcí. Přesto nebyl součástí tzv. diplomatického sboru a podléhal Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě. Pohyb a jednání F. Chvalkovského na území Protektorátu Čechy a Morava byly pečlivě sledovány bezpečnostní služebnou (Sicherheitsdienst RF SS) v Praze, jak ukazuje záznam z 18. března 1941.[3] Ve sdělení se uvádí jeho telefonát s tehdejším předsedou vlády Eliášem a také ministrem obchodu Kratochvílem. Jednání také uskutečnil s bývalým předsedou vlády Beranem o důsledcích podpisu paktu mezi Německem a Ruskem. Schůzka se uskutečnila v hotelu Šroubek, poté se Chvalkovský vrátil zpět do Berlína. Zahynul ve voze, který byl napaden hloubkovým stíhačem na dálnici nedaleko Berlína. Po převozu ostatků mu byl v Praze vypraven honosný pohřeb za účasti předních osobností protektorátního života. Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován.
Podobná sledování se prováděla běžně u všech politických činných osob (viz příklad F. Machníka, bývalého ministra obrany – sdělení z 7. března 1941[4]) .

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Jílové u Prahy
  2. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Chvalkovský František, s. 130.
  3. Sdělení K.H.Fankovi [online]. Praha: 1941 [cit. 2020-03-07]. S. 113. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. (německy)
  4. Reichssicherheithauptamt [online]. Praha: 1941 [cit. 2020-03-07]. S. 114. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. (německy)

Literatura
  • GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.