František Čuba

Narodil se v obci Březová, obci vzdálené 2,5 km od Slušovic. Vystudoval střední školu v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1960 promoval na Vysoké škole zemědělské v Praze, provozně-ekonomické fakultě. Poté působil jako agronom v JZD Březůvky. Následně pracoval na Okresním národním výboru v Gottwaldově (nyní Zlín) jako zástupce vedoucího zemědělského odboru.^[zdroj?] Přes mnohé spory a neustálé kontroly ze strany komunistického režimu od poloviny šedesátých let postupoval po žebříčku KSČ až do zemědělské komise ústředního výboru. Řadu let působil v České komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice. Je považován za člověka, který podnik změnil v gigant s obratem několika miliard korun. V řízení zavedl nové prvky hodnocení pracovníků, stimulační faktory – seberealizační, hmotné zainteresovanosti, morálního ocenění, radosti z práce apod. V roce 1989 dosahoval Agrokombinát Slušovice obratu 7 miliard a ročního zisku téměř 850 milionů. Tehdejšímí pracovníky, kteří na éru Slušovic dle svých slov vzpomínají zpravidla jako na úžasné a nezapomenutelné období, jsou jako hlavní přednosti docenta Františka Čuby jmenovány tyto: sociální cítění, vizionář, geniální podnikatel, řídící pracovník. Pravidelnými návštěvníky JZD Slušovice byly výpravy z celého světa, které sledovaly například v průměru až trojnásobnou produkci krav oproti zažitým standardům. Za úspěchem podniku podle něj bylo využívání vědeckých a technických poznatků.[2]

Jako předseda JZD Slušovice se v roce 1989 setkal s Donaldem Trumpem.[3]

V roce 2011 byl František Čuba při 750. výročí Slušovic oceněn.[4]

V roce 1990 se měl Čuba s dalšími spolupracovníky údajně dopustit protiprávního jednání tím, že bez souhlasu Státní banky československé umožnili ve vnitropodnikové bance družstva vznik soukromých kont i pro klienty, kteří nebyli členy družstva. V roce 1998 mu za to byl uložen trest odnětí svobody na jeden rok s tříletou podmínkou, Čuba se odvolal a v roce 2000 byl obžaloby zproštěn.[5]

Z funkce předsedy agrokombinátu odstoupil den po projevu prezidenta Václava Havla[2] k výročí okupace v roce 1968, proneseném na Václavském náměstí v Praze 21. srpna 1990, kde Havel mj. řekl: „Za vším se skrývají chapadla neviditelných mafií, které se snaží kšeftovat s majetkem, který jim nepatří, ustavují podezřelé akciové společnosti a hledají cesty, jak bezpečně ulít nelegálně získaný kapitál. Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím.“[6]

V roce 1999 natočil Robert Sedláček dokumentární film František Čuba: Slušovický zázrak.[7]

V roce 2004 vyhlásil soud konkurs na Čubovu společnost Agro Avan, jednu z nástupnických firem podnikajících s majetkem původního družstva. Agro Avan se dostala do úpadku kvůli dluhům ve výši desítek milionů korun za nedodržení podmínek pro vývoz potravinářské pšenice a másla. Čuba podal trestní oznámení pro podvod směřované na neznámého pachatele uvnitř Státního fondu tržní regulace v zemědělství, které ale policie odložila. Čuba pak neuspěl ani s žalobou proti postupu policie a státního zastupitelství k Ústavnímu soudu.[8]

Později^[kdy?] odešel do důchodu, v něm se ale věnoval také přednášení na vysokých školách.[2]

V únoru 2013 mu nabídl budoucí prezident Miloš Zeman místo poradce prezidenta v oblasti zemědělství a hospodářství, které Čuba přijal. Zdravotní problémy se u něj projevily v polovině roku 2016, kdy se naposledy objevil v Senátu, kam byl zvolen za SPO. V únoru 2018 se mandátu vzdal. Zdůvodnil to tlakem, jemuž čelil kvůli dlouhodobé absenci na jednání horní komory. František Čuba zemřel v 28. června 2019.

Byl ženatý, měl dcery Ludmilu, Janu a syna Rostislava,[23] první dcera zemřela.[24] Zemřel dne 28. června 2019 ve věku 83 let.[25][26][27]

V roce 1962 mu byla udělena medaile Za službu vlasti, v roce 1978 státní vyznamenání Za vynikající práci, v roce 1986 Řád práce a v roce 1989 titul Hrdina socialistické práce.[28]

Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.