František Čuba

František Čuba (23. ledna 1936 Březová28. června 2019) byl český agronom, pedagog a politik, známý jako předseda JZD Slušovice. V letech 2012 až 2016 působil jako zastupitel a člen Rady Zlínského kraje, od roku 2013 byl poradcem prezidenta republiky pro oblast zemědělství a hospodářství. V říjnu 2014 byl jakožto člen SPO zvolen senátorem za obvod č. 78 – Zlín. Od roku 2016 se neúčastnil jednání senátu, na mandát rezignoval 28. února 2018.[1]

doc. Ing. František Čuba, CSc.
František Čuba
3. senátor za obvod č. 78 – Zlín
Ve funkci:
18. října 2014  28. února 2018
PředchůdceAlena Gajdůšková
NástupceTomáš Goláň
Radní Zlínského kraje
Ve funkci:
8. listopadu 2012  13. června 2016
Zastupitel Zlínského kraje
Ve funkci:
13. října 2012  13. června 2016
Poradce prezidenta republiky pro oblast zemědělství
Ve funkci:
2013  2019
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1956–1989)
ČSSD (1993–?)
SPOZ / SPO (2010–2019)

Narození23. ledna 1936
Březová
Československo Československo
Úmrtí28. června 2019 (ve věku 83 let)
Choťženatý
Dětidcera a syn
Alma materVŠ zemědělská v Praze
Profesepolitik a manažer
Oceněnímedaile Za zásluhy 1. stupeň (2013)
CommonsFrantišek Čuba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se v obci Březová, obci vzdálené 2,5 km od Slušovic. Vystudoval střední školu v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1960 promoval na Vysoké škole zemědělské v Praze, provozně-ekonomické fakultě. Poté působil jako agronom v JZD Březůvky. Následně pracoval na Okresním národním výboru v Gottwaldově (nyní Zlín) jako zástupce vedoucího zemědělského odboru.[zdroj?] Přes mnohé spory a neustálé kontroly ze strany komunistického režimu od poloviny šedesátých let postupoval po žebříčku KSČ až do zemědělské komise ústředního výboru. Řadu let působil v České komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice. Je považován za člověka, který podnik změnil v gigant s obratem několika miliard korun. V řízení zavedl nové prvky hodnocení pracovníků, stimulační faktory – seberealizační, hmotné zainteresovanosti, morálního ocenění, radosti z práce apod. V roce 1989 dosahoval Agrokombinát Slušovice obratu 7 miliard a ročního zisku téměř 850 milionů. Tehdejšímí pracovníky, kteří na éru Slušovic dle svých slov vzpomínají zpravidla jako na úžasné a nezapomenutelné období, jsou jako hlavní přednosti docenta Františka Čuby jmenovány tyto: sociální cítění, vizionář, geniální podnikatel, řídící pracovník. Pravidelnými návštěvníky JZD Slušovice byly výpravy z celého světa, které sledovaly například v průměru až trojnásobnou produkci krav oproti zažitým standardům. Za úspěchem podniku podle něj bylo využívání vědeckých a technických poznatků.[2]

Jako předseda JZD Slušovice se v roce 1989 setkal s Donaldem Trumpem.[3]

V roce 2011 byl František Čuba při 750. výročí Slušovic oceněn.[4]

V roce 1990 se měl Čuba s dalšími spolupracovníky údajně dopustit protiprávního jednání tím, že bez souhlasu Státní banky československé umožnili ve vnitropodnikové bance družstva vznik soukromých kont i pro klienty, kteří nebyli členy družstva. V roce 1998 mu za to byl uložen trest odnětí svobody na jeden rok s tříletou podmínkou, Čuba se odvolal a v roce 2000 byl obžaloby zproštěn.[5]

Z funkce předsedy agrokombinátu odstoupil den po projevu prezidenta Václava Havla[2] k výročí okupace v roce 1968, proneseném na Václavském náměstí v Praze 21. srpna 1990, kde Havel mj. řekl: „Za vším se skrývají chapadla neviditelných mafií, které se snaží kšeftovat s majetkem, který jim nepatří, ustavují podezřelé akciové společnosti a hledají cesty, jak bezpečně ulít nelegálně získaný kapitál. Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím.“[6]

V roce 1999 natočil Robert Sedláček dokumentární film František Čuba: Slušovický zázrak.[7]

V roce 2004 vyhlásil soud konkurs na Čubovu společnost Agro Avan, jednu z nástupnických firem podnikajících s majetkem původního družstva. Agro Avan se dostala do úpadku kvůli dluhům ve výši desítek milionů korun za nedodržení podmínek pro vývoz potravinářské pšenice a másla. Čuba podal trestní oznámení pro podvod směřované na neznámého pachatele uvnitř Státního fondu tržní regulace v zemědělství, které ale policie odložila. Čuba pak neuspěl ani s žalobou proti postupu policie a státního zastupitelství k Ústavnímu soudu.[8]

Později[kdy?] odešel do důchodu, v něm se ale věnoval také přednášení na vysokých školách.[2]

V únoru 2013 mu nabídl budoucí prezident Miloš Zeman místo poradce prezidenta v oblasti zemědělství a hospodářství, které Čuba přijal. Zdravotní problémy se u něj projevily v polovině roku 2016, kdy se naposledy objevil v Senátu, kam byl zvolen za SPO. V únoru 2018 se mandátu vzdal. Zdůvodnil to tlakem, jemuž čelil kvůli dlouhodobé absenci na jednání horní komory. František Čuba zemřel v 28. června 2019.

Politická kariéra

V roce 1956 se stal členem KSČ, už v době studia na vysoké škole. Postupně pracoval ve výboru ZO KSČ ve Slušovicích, dále v plénu a předsednictvu OV KSČ Gottwaldov. V roce 1989 byl jmenován členem zemědělské komise ÚV KSČ. Vždy zdůrazňoval, že je podnikatel a že podnikat se dá za jakéhokoliv režimu. Socialistického i kapitalistického. Jeho spory s režimem KSČ a tehdejším prezidentem Gustávem Husákem popisuje dokumentární film František Čuba: Slušovický zázrak. V roce 2010 prohlásil, že se za své členství v KSČ nestydí.[2]

V roce 2010 oznámil Miloš Zeman jeho kandidaturu za Stranu práv občanů, která se tehdy neúspěšně pokusila vstoupit do Parlamentu České republiky. V krajských volbách 2012 z posledního místa na kandidátce uspěl a stal se zastupitelem a radním pro oblast zemědělství a spolupráce s východními trhy. Připravoval projekt zemědělsko-potravinářského kombinátu v prázdné průmyslové zóně v Holešově.[9] Představil také koncepci tzv. zemědělských koncernových podniků, které by měl vybudovat každý kraj v republice a které by tak každému kraji zajistily svou komplexní produkcí samostatnost v této oblasti.[10]

V předčasných sněmovních volbách v roce 2013 byl rovněž na kandidátce SPOZ. Získal nejvyšší počet preferenčních hlasů, ale SPOZ nepřekročila celorepublikově ani na Zlínsku pětiprocentní hranici.[11]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval za Stranu Práv Občanů v obvodu č. 78 – Zlín.[12] Se ziskem 23,89 % hlasů vyhrál těsně první kolo, a postoupil tak do kola druhého.[13] O týden později jej vyhrál se ziskem 54,01 %, a porazil tak dlouholetou senátorku ČSSD Alenu Gajdůškovou, která získala 45,98 % hlasů.[14] V průběhu předvolební kampaně slíbil, že se v případě svého vítězství vzdá funkce radního Zlínského kraje. V květnu 2015 však oznámil, že tento slib dodržet nehodlá. Důvodem je podle něj zájem o udržení koalice ve vedení kraje a zachování pevných vazeb mezi koaličními stranami.[15] Nakonec dne 13. června 2016 na posty radního i krajského zastupitele rezignoval. Důvodem dle jeho slov bylo, že funkční období už skoro končí a bude se také moci věnovat práci v Senátu.[16][17]

V polovině roku 2016 se u něj projevily zdravotní problémy, v Senátu PČR se objevil naposledy v srpnu 2016. I nadále mu však na účet chodily plný plat a náhrady, v nichž bylo také cestovné do Prahy.[18] V polovině června 2017 se tak už jednalo o období dlouhé 9 měsíců.[19] Dne 14. června 2017 předal předseda SPO Jan Veleba dopis předsedovi Senátu PČR Milanu Štěchovi, v němž se Čuba vzdal platu i cestovních náhrad. Mandát si však ponechal, úřadovat chtěl ze Zlína. Podle Štěcha však toto řešení nebylo z právního hlediska možné.[20] V únoru 2018 oznámil v dopise svou rezignaci na post senátora ke konci měsíce. Jako důvody uvedl silný tlak a nepříjemné útoky, kterým byl vystaven nejen on, ale i jeho příbuzní a přátelé. Svou rezignaci Čuba oznámil rok a půl poté, co se naposledy zúčastnil zasedání Senátu.[21] I přesto mu náleželo odchodné ve výši 303 600 Kč.[22]

Soukromý život

Byl ženatý, měl dcery Ludmilu, Janu a syna Rostislava,[23] první dcera zemřela.[24] Zemřel dne 28. června 2019 ve věku 83 let.[25][26][27]

Ocenění

V roce 1962 mu byla udělena medaile Za službu vlasti, v roce 1978 státní vyznamenání Za vynikající práci, v roce 1986 Řád práce a v roce 1989 titul Hrdina socialistické práce.[28]

Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Odkazy

Reference

  1. Čuba rezignoval na senátorský mandát. Volby musí být do června. iDNES.cz [online]. 2018-02-28 [cit. 2018-02-28]. Dostupné online.
  2. LIBIGER, Milan. Slušovice by dnes vydělávaly 150 miliard, tvrdí Čuba. Užívá si důchodu. iDNES.cz [online]. 2010-10-28. Dostupné online.
  3. Tschechen-Stasi spähte die Trumps aus. Bild [online]. Axel Springer SE, 14.12.2016 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online.
  4. Nadační fond pro rozvoj a podporu Slušovic [online]. 2011. Dostupné online.
  5. Zprávy 28.6.2000 Archivováno 23. 9. 2009 na Wayback Machine na Radiu Praha
  6. HAVEL, Václav. Projev prezidenta ČSFR Václava Havla k výročí okupace Československa vojsky pěti zemí Varšavského paktu [online]. 1990-08-21 [cit. 2013-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
  7. Robert Sedláček (režisér). Slušovičký zázrak – Youtube video [online]. 1999. Dostupné online.
  8. FRÁNEK, Tomáš. Za krach tvůrce Slušovic Čuby stát nemůže, řekl soud. Aktuálně.cz [online]. 2010-04-01. Dostupné online.
  9. Radní Čuba: Říkal jsem si, jestli to mám zapotřebí. Ale z kraje neuteču. iDNES.cz [online]. 2013-02-19. Dostupné online.
  10. TOMAN, Karel. Legenda agrobyznysu se vrací. Co chystá slušovický Čuba. Aktuálně.cz [online]. 2012-10-19. Dostupné online.
  11. Výsledky SPOZ ve sněmovních volbách 2013 ve Zlínském kraji na webu Českého statistického úřadu Volby.cz
  12. Čuba, který proslavil před rokem 1989 Slušovice, kandiduje do senátu [online]. iDNES.cz, 2014-07-24 [cit. 2014-07-24]. Dostupné online.
  13. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10. 10. – 11. 10. 2014, Výsledky hlasování, Obvod: 78 – Zlín [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-11]. Dostupné online.
  14. Senátní volby: 2. kolo, Lidovky.cz, 18. 10. 2014
  15. Senátor Čuba přiznal, že předvolební slib splnit nehodlá. Novinky.cz [online]. 2015-05-26 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
  16. Čuba rezignoval na post zastupitele i radního. Zlínský deník.cz [online]. 2016-06-13 [cit. 2016-06-13]. Dostupné online.
  17. Čuba rezignoval na post krajského radního ve Zlíně. Zaměří se na Senát. Lidovky.cz [online]. 2016-06-13 [cit. 2016-06-13]. Dostupné online.
  18. Zemanovci vyhlížejí nemocného Čubu. Vrátí se do Senátu vůbec?. Novinky.cz [online]. 2017-02-24 [cit. 2017-02-24]. Dostupné online.
  19. Čuba chce řešit své absence v Senátu, nabídl prý překvapivé řešení. Novinky.cz [online]. 2017-06-12 [cit. 2017-06-12]. Dostupné online.
  20. Čuba se vzdal platu, úřadovat chce ze Zlína. Takhle to nejde, míní Štěch. iDNES.cz [online]. 2017-06-14 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.
  21. Oznamuji rezignaci, vzkázal Čuba do Senátu. Funkci složí prý kvůli 'tlakům' a 'nepříjemným útokům'. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-02-15]. (česky)
  22. Čuba dostane na rozloučenou se Senátem odchodné přes 300 tisíc. iDNES.cz [online]. 2018-02-16 [cit. 2018-02-16]. Dostupné online.
  23. Rodinný podnik Čuba. Podívejte se, co všechno stíhá náš nejstarší senátor. HlídacíPes.org [online]. 2015-06-01 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online.
  24. František Čuba stál za úspěchem Slušovic, působil i v politice. E15.cz [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné online.
  25. Zemřel František Čuba. Novinky.cz [online]. [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
  26. Zemřel František Čuba. Bývalému senátorovi a autorovi ‚slušovického zázraku‘ bylo 83 let. iROZHLAS.cz [online]. 2019-06-29 [cit. 2019-06-30]. Dostupné online.
  27. Zemřel někdejší předseda slušovického JZD František Čuba. České noviny.cz [online]. 2019-06-29 [cit. 2019-06-30]. Dostupné online.
  28. http://www.vyznamenani.net/?page_id=9

Literatura

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 218.
  • TRNKA, František. Zlínští podnikatelé Tomáš Baťa a František Čuba. Praha: East Publishing, 1998. 166 s. ISBN 80-7219-005-9.
  • NEDBÁLEK, Karel. Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice. Slušovice: Monument, 2019. 156 s. ISBN 978-80-88143-27-7.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.