Franjo Tuđman
Franjo Tuđman (též psáno Tudjman, vyslovováno [tudžman]; 14. května 1922 Veliko Trgovišće – 10. prosince 1999 Záhřeb) byl chorvatský politik, první prezident nezávislého Chorvatska a prominentní člen (zakladatel) strany HDZ, historik a jugoslávský generál.[1]
Franjo Tuđman | |
---|---|
1. prezident Chorvatska | |
Ve funkci: 30. května 1990 – 10. prosince 1999 | |
Předseda vlády | Stjepan Mesić Josip Manolić Franjo Gregurić Hrvoje Šarinić Nikica Valentić Zlatko Mateša |
Předchůdce | Ivo Latin (jako Předseda Předsednictva Socialistické republiky Chorvatsko) |
Nástupce | Vlatko Pavletić (zastupující) |
1. předseda Chorvatského demokratického společenství | |
Ve funkci: 1989 – 10. prosince 1999 | |
Nástupce | Vladimir Šeks (zastupující) |
Stranická příslušnost | |
Členství | Chorvatské demokratické společenství Svaz komunistů Jugoslávie Svaz komunistů Chorvatska |
Narození | 14. května 1922 Veliko Trgovišće |
Úmrtí | 10. prosince 1999 (ve věku 77 let) Záhřeb |
Místo pohřbení | Mirogoj (45°50′9″ s. š., 15°59′5″ v. d.) |
Národnost | Chorvati |
Choť | Ankica Tuđman |
Děti | Miroslav Tuđman |
Alma mater | Vojenská akademie Zadarská univerzita |
Profese | politik, politický komisař, vysokoškolský učitel a historik |
Ocenění | honorary citizen of Zagreb (1990) velkokříž Vojenského řádu Itálie Řád osvoboditele generála San Martína Partyzánská pamětní medaile 1941 velkokříž Řádu Spasitele … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Franjo Tuđman |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Tuđman byl narozen ve Velikém Trgovišći, v chorvatském Záhoří. Jeho otec Stjepan byl aktivista Chorvatské selské strany; kromě Franja měl ještě dva syny, Stjepana a Ivicu. Matka jim zemřela v roce 1929, kdy Franjo ještě chodil na základní školu. Bratr Stjepan zemřel v roce 1943 v řadách partyzánů. Přestože Franjův otec Stjepan byl jedním z hlavních iniciátorů protifaštického hnutí v Chorvatském Záhoří a byl také členem ZAVNOH a AVNOJe, v roce 1946 jej likvidovala jugoslávská tajná policie UDBA.
Franjo chodil na střední školu do Záhřebu v letech 1934–1941. Již tehdy se účastnil nacionalistického chorvatského hnutí a tehdejší královský režim jej proto internoval. Od roku 1941 se Franjo Tuđman připojil po boku jugoslávských partyzánů. V roce 1945 se stal jedním z chorvatských zástupců v nejvyšším štábu partyzánské armády v Bělehradě. Pracoval v hlavní personální správě Ministerstva lidové obrany, v generálním štábu JLA a na ředitelství Vojenské encyklopedie. V letech 1955–1957 studoval na Vyšší vojenské akademii v Bělehradu. V roce 1960 získal hodnost generálmajora. Armádní aktivity zanechal, neboť se chtěl věnovat především literární tvorbě. Následně se vrátil do Záhřebu a začal pracovat na místní univerzitě.
Tuđman na sebe upozornil v roce 1990 vydáním knihy, ve které rozporoval oficiální jugoslávskou historiografii ohledně počtu obětí v Koncentračním táboru Jasenovac. NDH v ní považoval jako vykonavatelku brutality dějin; jako stát, který opakoval to, o co se v dějinách pokoušeli již mnozí. Vysoké počty obětí považoval za přehánění, a to jak ze strany srbských historiků, tak i chorvatských komunistů.[2]
Původně záhřebský historik a člen komunistické strany, který se v dobách Jugoslávie a politických komplikací na konci 60. let a hlavně v 80. letech dostal do vězení[3], se dostal na konci existence jugoslávského státu do pozice předsedy Předsednictva Socialistické republiky Chorvatsko. Za chorvatského prezidenta byl zvolen na jaře roku 1990.[4]
V červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko nezávislost, která byla Brionskou deklarací pozastavena do října 1991. V mezidobí se začaly stupňovat spory ohledně postavení početné srbské menšiny, které vygradovaly bitvou o Vukovar, která je považována za počátek tzv. Vlastenecké války.
Tuđman angažoval Chorvatsko v konfliktu v Bosně a Hercegovině, již v březnu 1991 se v bývalé Titově lovecké chatě v Karađorđevu ve Vojvodině Tuđman dohodl se srbským představitelem Slobodanem Miloševićem, že si Chorvaté a Srbové nebudou bránit v anexi těch oblastí v Bosně, kde má jejich národ většinu.[5][6][7]
I přes mnohá obvinění ze strany především srbských médií i srbských politických představitelů Tuđman nikdy otevřeně nepodpořil ustašovské hnutí a jeho oživení v 90. letech 20. století. Nezávislý stát Chorvatsko nicméně sám Tuđman považoval za výraz „legitimních aspirací chorvatského národa."[8]
Tuđman byl a je glorifikován nacionalistickými skupinami v Chorvatsku, stává se i námětem ideologických písní (například Jasenovac i Gradiška Stara, písně pojmenované po internačních táborech v bývalé NDH, kde se zpívá jakoby v žánru modlitby „Gospe sinjska, ako si u stanju, Uzmi Stipu, a vrati nam Franju." – „Panno Maria sinjská, pokud můžeš, vezmi nám Stipu (míněn Stipe Mesić) a vrať nám Franju." (Tatáž píseň velebí i bývalého vůce NDH Ante Paveliće.)
Transformace Chorvatska v tržní ekonomiku se nesla ve znamení prorůstání státu s organizovaným zločinem.[9] Osoby napojené na Tuđmana získaly vliv v tajných službách, ale také rozsáhlé majetky.[10]
Po smrti prezidenta Tuđmana se poměry v zemi po volbách v roce 2000 stabilizovaly.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фрањо Туђман na srbské Wikipedii.
- Zrn. Kronika týdne. Týden. 20. 12. 1999, čís. 52, s. 10. ISSN 1210-9940.
- HAYDEN, Robert M. From Yugoslavia to the Western Balkans. Boston: Brill, 2013. Dostupné online. ISBN 978-90-04-24190-9. S. 39. (angličtina)
- RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 54. (angličtina)
- RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 164. (angličtina)
- HLADKÝ, Ladislav. Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno: Doplněk, 1996. 216 s. ISBN 80-85765-61-6. S. 137.
- ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 575.
- HAYDEN, Robert M. From Yugoslavia to the Western Balkans. Boston: Brill, 2013. Dostupné online. ISBN 978-90-04-24190-9. S. 13. (angličtina)
- HAYDEN, Robert M. From Yugoslavia to the Western Balkans. Boston: Brill, 2013. Dostupné online. ISBN 978-90-04-24190-9. S. 14. (angličtina)
- LAZAREVIĆ, Uroš. Svět. Týden. 03. 11. 2008, čís. 44, s. 60. ISSN 1210-9940.
- ZRNO, Maytáš. Svět. Týden. 22. 11. 1999, čís. 48, s. 40. ISSN 1210-9940.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Franjo Tuđman na Wikimedia Commons