Republikánské primární volby ve Francii 2016

Voleb se účastnilo celkem 7 republikánů. Francois Fillon, Alain Juppé, Nicolas Sarkozy, Nathalie Kosciusko - Morizet, Bruno Le Maire, Jean-Frédéric Poisson a Jean Francois Cope. Prvním třem jmenovaným byly však průzkumy[6][7][8][9] předpovídány největší šance.

Nicolas Sarkozy

Nicolas Sarkozy byl prezidentem Francie v letech 2007 – 2012. Ve svém programu[10] se zaměřuje na deregionizaci malých firem, požaduje zrušení dceřiných firem a zrušení odborů u malých a středních firem. V sociálních otázká zastává například názor, že by léčba chronicky nemocných lidí měla být celá hrazena ze státních peněz. V aktuální době pravděpodobně nejzajímavější částí programu je ta, která se týká terorismu a uprchlické krize. Chce zpřísnit proces získávání francouzského občanství, aby se zamezilo počtu uprchlíků a přistěhovalců v zemi. Osoby podezřelé, nebo obviněné z terorismu budou uvězněni ve speciálním záchytném táboře. V otázce Sýrie by vyzval Rusko k vytvoření jednotné koalice a společnému řešení problému.

Vítěz primárních voleb Francois Fillon

První kolo primárních republikánských voleb se konalo 21. listopadu 2016. Hlas pak mohl dát každý, kdo zaplatil poplatek dvě eura a stvrdil podpisem, že souhlasí s politickými hodnotami pravice a středu (nebylo nutné vlastnit stranický průkaz). Překvapivá byla vysoká účast, voleb se totiž zúčastnilo 4,3 milionu občanů. Dle očekávání měl zvítězit umírněný Alain Juppé, jehož hlavním konkurentem měl být Nicolas Sarkozy, jenž se ve své silně pravicové kampani zaměřoval na omezení přistěhovalectví, bezpečnost Francie a boj proti terorismu. v průběhu kampaní se však situace změnila, když se kandidáti setkali v celkem třech debatách a průzkumy začaly predikovat vítězství Francoise Fillona.[13] Ten navíc vydal svou knihu Jak porazit islámskou totalitu a začal získávat voliče soustředěním se na boj s islámským terorismem a ISIS. [14] Juppému navíc podle mnohých chyběla schopnost zaujmout davy a byl vnímán jako představitel mainstreamové politiky, jež byla např. Marií Le Penovou tak často kritizována.[15] Kandidáti se shodovali v postojích k většině problémů, při rozhodování voličů tak hrála roli i reputace jednotlivých politiků.[16] Francois Fillon tedy ve výsledku získal nejvíce hlasů, a to 44% z celkového počtu. Juppé nakonec získal přes 28% hlasů, Nicolas Sarkozy skončil s 21% hlasů na třetím místě[17]. Jelikož však nikdo nezískal potřebnou nadpoloviční většinu, museli se Fillon a Juppé, tedy 2 kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, utkat ještě ve druhém kole.

Oba kandidáti se střetli v debatě 24. listopadu 2016. Soustředili se v ní hlavně na představení svých programů. Kandidáti se rozcházejí v názorech na řešení zásadních ekonomických i sociálních otázek. Neshodnou se ani ve svém postoji k Rusku, s nímž chce Francois Fillon spolupracovat v boji s Islámským státem. Juppé však nechce ustupovat od protiruských sankcí vzhledem k jejich aktivitě v Sýrii a na Ukrajině. Veřejnost označila za vítěze debaty Fillona, jenž své návrhy změn sám považuje za radikálnější, Přesvědčil 57 procent z dotázaných voličů, bez ohledu na jejich politické preference. Z konzervativních a středopravicových voličů ho pak za přesvědčivějšího považovalo 71 procent.[18] Z druhého kola voleb nakonec vyšel jako vítěz Francois Fillon, který potvrdil své vítězství z prvního kola celkovým ziskem 69,5% všech hlasů[19]. Juppé svou prohru uznal a slíbil, že Fillona ve druhém kole prezidentských voleb podpoří.

Dvoukolová volba francouzského prezidenta se uskutečnila 23. dubna a 7. května 2017. V boji o Elysejský palác byla dle předpokladů jeho nejvážnější soupeřkou kandidátka Národní fronty Marie Le Penová, jež je někdy označována jako „Francouzský Trump“[20]. Oba kandidáty spojuje podobně radikální pohled na boj s islámským terorismem, Fillona však od jeho protikandidátky odlišuje nejvíce jeho podpora evropské integrace.[21]