Fosfatidylserin
Fosfatidylserin (zkratka Ptd-L-Ser nebo PS) je fosfolipid (konkrétně glycerolfosfolipid), který je složkou buněčných membrán (například v cytoplazmatické membráně erytrocytu asi 7 hm. %, jindy ho mají buňky ještě méně).[1] Je významný tím, že nese záporný náboj (na rozdíl od jiných běžnějších fosfolipidů). V cytoplazmatické membráně není rovnoměrně rozložen na obou stranách – vyskytuje se téměř výhradně ve vnitřním listu membrány, a tak je tato strana záporně nabitá. Díky fosfatidylserinu může např, řada signálních proteinů rozeznávat vnitřní stranu membrány (např. proteinkináza C).
| Fosfatidylserin | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1446756-47-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Když se fosfatidylserin objeví na vnějším listu membrány, značí to probíhající programovanou buněčnou smrt (apoptózu) a signalizuje to např. makrofágům, aby danou buňku pozřeli. Přenos fosfatidylserinu na vnější list se za těchto okolností děje dvěma mechanismy: nejprve se deaktivuje přenašeč, který transportoval fosfatidylserin do vnitřního listu, načež je spuštěna skrambláza, která je schopna přenášet fosfatidylserin oběma směry.[2]
Fosfatidylserin vzniká biosynteticky činností enzymu fosfatidylethanolaminserintransferázy, a to z fosfatidylethanolaminu. Během této reakce je ethanolaminová hlavička substituována hlavičkou serinovou.[1]