Fireshow

Staří Aztékové se věnovali ohnivému tanci zasvěcenému ohnivému božstvu Xiuhtecuhtli.[1] Aztécký ohnivý tanec je v Mexiku dnes předváděn turistům.

Kořeny Balijského ohnivého tance nebo tance andělů, které bývají také často předváděný pro turisty, sahají až do starodávných rituálů. Jak tanec andělů, tak ohnivý tanec vycházejí z obřadu zvaného sanghyang, který byl prováděn v transu „na ochranu před čarodějnicemi v dobách epidemií.“[2] Pod názvem Koňský tanec bývá také předváděn muži držícími napodobeniny koní z dřeva a prutů. Tanečníci při něm poskakují kolem ohně ze zbytků kokosových ořechů a procházejí jím.

Ohnivé tance jsou také předváděny pro turisty ve Francouzské Polynésii a na ostrovech Antigua, Kuba a Svatá Lucie.

Obyvatelé Thárské pouště v Indii předvádějí tradiční tance s ohněm jako součást festivalu jara. Tento tanec je doprovázen hrou na bubny a na behr a má mnoho druhů. Muži například často předvádějí tanec, při němž chodí po žhavých uhlících. Před jeho začátkem se zapálí velká hranice, která se posléze nechá vyhasnout, aby po ní zbyly žhavé uhlíky, jež tanečníci vyhazují nohama a vytváří tak spršky ohně.[3] Ženy provádějí tanec, při kterém na svých hlavách udržují zapálené kotlíky. Oba typy jsou dnes také často předváděny pro turisty.

• 
  Plivač ohně při vystoupení pro turisty na karibském ostrově Antigua
• 
  Tanečníci limbo s hořící tyčí na Svaté Lucii
• 
  Fireshow v San Francisku
• 
  Tanečnice Ali Luminescent s obručí při představení v New Yorku
• 
  Tanečník s poi v New Yorku

Fireshow získávají na popularitě od poloviny 90. let 20. století. Tento rozvoj se týká jak ohnivých show v rámci volnočasových aktivit, tak v rámci profesionálních vystoupení. Manipulace s ohněm se stala velmi rozšířenou v klubech s elektronickou hudbou, v nočních klubech, na plážových večírcích a hudebních festivalech. K většímu povědomí o fireshow přispěl také festival Burning Man, jehož součástí jsou právě i ohnivá umění. Vystoupení s ohněm se stává čím dál oblíbenější zábavou na firemních akcích, pouličních festivalech, oslavách a jako předskokan ohňostrojů.

Při ohnivých vystoupeních se většinou používají rekvizity, které byly pro tento účel speciálně vyrobeny. Ohnivé pochodně, hole a tyče, poi, obruče, biče a jiné rekvizity jsou volně k dostání.

• Poi – Dvojice řetězů s poutky na jednom konci a hlavicí kevlaru na druhém. Poi mají přibližně délku lidského předloktí.
• Ohnivá hůl či tyč – Kovová či dřevěná tyč dlouhá jeden až dva metry s hlavicí kevlaru na jednom či obou koncích. Umělec může používat pouze jednu hůl či tyč, ale je možné žonglovat i se dvěma nebo třemi najednou.
• Ohnivá obruč – Obruč s připevněnými paprsky, na jejichž koncích se nachází kevlarové hlavice.
• Ohnivý vějíř – Velký kovový vějíř s jednou nebo více hlavicemi na koncích.
• Ohnivý deštník – Rekvizita pro vystoupení s ohněm, která připomíná tvarem deštník a může být vyrobena různými způsoby.
• Ohnivý meteor – Dlouhý řetěz či provaz s hlavicemi kevlaru nebo mističkami tekutého paliva na obou koncích.
• Freestyle nunčaky – Nunčaky s hlavicemi kevlaru obvykle na jednom či druhém konci.
• Batony – Typ krátkých holí, které jsou ohnivou obdobou batonů používaných ve twirlingu.
• Firestick – Rekvizita podobná tradičnímu devilsticku, tedy hůlce ovládané dvěma dalšími hůlkami, které s ní nejsou nijak spojené a které drží performer v rukou. Oproti devilsticku má firestick na obou koncích ústřední hůlky kevlarové hlavice.
• Pochodeň – Krátká kuželka nebo pochodeň s hlavicí na jednom konci. Buď se s ní točí podobně jako s poi, anebo se vyhazuje podobně jako žonglovací kužely, přičemž se vždy drží a chytá za nehořící konec.
• Ohnivý nůž – Krátká hůlka s čepelí z kevlaru na konci. Ohnivé nože jsou tradičním prvkem polynéské kultury a jsou používány od 40. let 20. století.
• Ohnivý rope dart – Kevlarová hlavice nebo někdy ocelový bodec obtočený kevlarem, které se nachází na konci provazu či řetězu dlouhého 1,5 až 5 metrů. K opačnému konci je připevněn kruh nebo jiný úchyt.
• Ohnivý meč – Buď skutečný meč modifikovaný pro ohnivé použití, anebo speciálně zkonstruovaný meč pro použití při fireshow.
• Ohnivý orb – Dva kroužky nebo poutka s kevlarovou hlavicí připevněnou na tenkém drátu mezi nimi.
• Ohnivé drápy – Krátké pochodně připevněné k jednotlivým prstům tanečníka.
• Ohnivé svíčky – Miniaturní pochodně s plochou základnou, za kterou jsou drženy v dlani směrem nahoru.
• Ohnivý pás – Motocyklový řetěz s pěti rovnoměrně rozmístěnými paprsky s kevlarovými hlavicemi na koncích.
• Ohnivý bič – Kevlarové vlákno spletené do podoby býkovce, obvykle s kovovou rukojetí o délce 30 centimetrů. Při práskání s takovým bičem vznikají velké ohnivé koule.
• Ohnivý bičík – Obyčejný BDSM bičík s kevlarovými konci. Může být používán jak při fireshow, tak při sexuálních praktikách zaměřených na střídání teplot (tzv. temperature play).
• Ohniví hadi – Podobní poi, ale mají 7–15 cm dlouhý řetěz spojující poutka s 30 cm dlouhým kevlarovým provazem.
• Ohnivé švihadlo – Švihadlo z kevlaru.
• Ohnivý kanón – Propanové zařízení pro výrobu ohně. Větší kanóny umí vystřelit sloup ohně vysoký přes 60 metrů, ačkoli kvůli tomu musí být připevněny k zemi nebo vozidlu.
• Plamenomet – Podobný ohnivému kanónu, ale mnohem menší a vyrobený pro ruční použití. Jeho palivo je uloženo v „batohu“ sestávajícího z jednoho či více propanových zásobníků.
• Ohnivé míčky – Speciálně vyrobené žonglovací míčky. Mohou být buď z pevného materiálu a namočené v palivu, přičemž se vyhazují do vzduchu za použití ochranných rukavic, nebo mohou být vyrobené tak, aby jejich oheň planul uprostřed míčku.
• Ohnivé oblečení – Koruny, pásy, pásky na ruce nebo další doplňky vyrobené typicky z kovu a s připojenými kevlarovými hlavicemi. Nosí se při tanci s ohněm.

Takřka všechny moderní ohnivé rekvizity fungují na bázi hlavic namáčených do kapalného paliva. Existuje mnoho možných paliv, která se liší svými jednotlivými vlastnostmi. Tanečníci s ohněm si vybírají paliva nebo směsi paliv podle jejich bezpečnosti, ceny, dostupnosti a požadavků na různé vlastnosti jako barva a teplota výsledného ohně nebo rozpustnost paliva. V závislosti na místní dostupnosti, ceně a preferencích účinkujících se volba paliv mění společně s geografickou polohou. Američtí performeři například používají čistý benzín, zatímco ti britští a čeští používají takřka pouze lampový olej či petrolej. Zatímco mnozí američtí účinkující přestali používat čistý benzín kvůli jeho velmi nízké teplotě vzplanutí a jiným životu nebezpečným vlastnostem,[4] někteří ho stále oproti jiným palivům upřednostňují.

Organizované akce, při kterých se lze naučit ohnivá umění a manipulaci s ohnivými rekvizitami, se konají po celém světě. Festivaly ohnivých umění, workshopy, dílny, semináře a soustředění jsou oblíbená především v USA, Kanadě a Austrálii. Nejčastěji se začátečníci učí nejprve s poi, holemi a tyčemi či obručí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fire performance na anglické Wikipedii.

• Diabolo
• Žonglování
• Busking
• Cirkus
• Artistika