Ferdinand Jitschinsky

Narodil se 25. února 1793[1] v Kutné Hoře[3] čp. 170[1] (dnes Šultysova 170/8).

Věnoval se hospodářské správě. Roku 1829 je zmiňován jako církevní účetní (Kirchenrechnungsführer) v Loděnici u Berouna.[4] O tři roky později se již podepisoval jako „Rentmeister“ (důchodní)[p 1] na Karlštejně.[5] Na konci života byl uváděn jako inspektor statků a archivář Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě.[6]

Byl členem nebo korespondentem několika odborných organizací, např. České hospodářsko-vlastenecké společnosti, pomologického spolku a moravsko-slezské společnosti pro podporu zemědělství, přírodních a zemědělských věd. Stal se také čestným členem pražského soukromého ústavu pro hluchoněmé.[7]

Upisoval státní půjčky,[8][9] věnoval peníze na dobročinné účely (např. na podporu škol na Ledečsku r. 1860),[10] angažoval se při záchraně historických památek na Karlštejně.[11]

V září 1865 mu byl udělen rytířský kříž Řádu Františka Josefa za mnohaleté záslužné působení.[12]

Zemřel 14. března 1868 v Praze na Hradčanech v čp. 2 (dnes Jiřská 2/3, Praha 1, tj. Ústav šlechtičen).[2]

Jeho příjmení je v českých zdrojích uváděno jako Jičínský[10][p 2] (viz též příjmení jeho synů v sekci Rodina), v některých německých zdrojích jako Gitschinsky.[13]

Byl autorem těchto knižně vydaných prací:[14]

• Kurze Darstellung der Gründung und des Bestandes des k.k. theresianischen adeligen Damenstiftes am Prager Schlosse (1855), výpravná nízkonákladová publikace s podrobným popisem historie Ústavu šlechtičen, včetně 1843 jmen šlechtických rodin, zapsaných v ústavním archivu, a několika uměleckých vyobrazení[15]
• Podílel se na publikaci Franze Augeho Beschreibung der kaiserl. königlichen Burg Karlstein in Böhmen (1841 s reedicemi)

• Syn Karel Jičínský[3] (1831-1910) se stal ředitelem černínských velkostatků v Jindřichově Hradci. Byl oceňovaný pro vlasteneckou a literární činnost[16] (publikace v oboru práva, zemědělství a místní vlastivědy)[14]
• Syn Vilém Jičinský[3] (1832-1902) byl ostravský báňský odborník. V jeho stopách pokračoval i jeho syn Jaroslav Jičínský (1870-1959).
• Syn Jaroslav Jičínský (1842-1866) padl v bitvě u Hradce Králové.[3] Zprvu byl veden jako zraněný a nezvěstný,[17] roku 1867 byl prohlášen za mrtvého.[18]
• Syn Ferdinand Jičínský[3] (1846-1877) byl cukrovarský chemik.[19]
• Dcera Marie (1834-1889) se provdala za úředníka Antonína Pokorného[3]
• Dcera Augusta (1839-??) se neprovdala a žila jako soukromnice na Smíchově.[3]