Felix Holzmann

Narodil se v Teplicích, ale již v mládí se s rodiči přestěhoval do Litoměřic. Vystudoval obchodní školu v Ústí nad Labem, ale nakonec se začal věnovat divadlu. V severozápadní části Mírového náměstí v Litoměřicích se nachází dům jeho rodiny, kde prožil dětství. Dnes je na tomto domě umístěna jeho busta s malou pamětní deskou.[3] Ve scénce Akvárium uvádí, že bydlí v Litoměřicích v ulici Máchova 44 (taková adresa tam ale neexistuje, ve skutečnosti bydlel na Mrázově 28).

V Ústí nad Labem se seznámil s Františkem Budínem, účetním a příležitostným konferenciérem, který se stal jeho dlouholetým jevištním partnerem. Pro Budínovu vytíženost v zaměstnání, kterého se nechtěl vzdát[1], přesídlil Holzmann později do Prahy, kde ve svých komických scénkách vystupoval i s profesionálními umělci, jako byli Viktor Maurer, Lubomír Lipský, Milan Neděla, Miloslav Šimek, Jan Borovička, Jiří Bruder, Zdeněk Dítě, ale i Karel Gott nebo Iva Janžurová.

V roce 1970 spáchala jeho žena sebevraždu.[1] Po této události začal působit také v Německé demokratické republice, kde se seznámil se zpěvačkou a konferenciérkou Barbarou „Bärbel“ Greifovou, která se stala jeho druhou ženou. Po sňatku s ní žil trvale v Německu, ale do Česka se stále vracel a příležitostně vystupoval v Československé (později České) televizi. Roku 1993 si zahrál v televizní komedii Deset malých běloušků. V roce 1997 vystoupil na rockovém festivalu v Trutnově[4] a několik let před svou smrtí ještě působil s manželkou v angažmá na zaoceánském parníku.[1] Těsně před smrtí obdržel platinovou desku Supraphonu.[5]

Je pohřben na hřbitově v Litoměřicích.[6]

Až po jeho smrti se veřejnost dozvěděla, že během druhé světové války sloužil v německé armádě v západní Evropě, a po válce proto strávil rok v sovětském zajetí, ale k těmto tvrzením chybějí upřesňující dokumenty.[7] V roce 2008 vyšla literární koláž o životě Felixe Holzmanna, která je připomínkou Holzmannova osobitého humoru a popularity. Je nedokončeným rozhovorem Ondřeje Suchého s Felixem Holzmannem, doplněným vzpomínkami dcery a přátel, dopisy, fotografiemi z jeho soukromí, novinovými výstřižky a úryvky z estrádních vystoupení.