Hlustvisihák

Hlustvisihák byla populární komediální postava ze scének, které pro Miroslava Homolu a Lubomíra Lipského psal scenárista Bedřich Zelenka.

V původním provedení z roku 1960 byl Gustav Hlustvisihák prostým občanem v podání M. Homoly, který naráží na omezeného vrátného, ztvárněného L. Lipským. Tato scénka pocházela původně z pera maďarského spisovatele Tezö Királyiho Gyuráye – musela však být později prostříhána, protože nebylo v době normalizace únosné používat křestního jména Gustav v komediálních souvislostech, aby nebyl zesměšněn první tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. Tímto prostříháním sice nebylo dotčeno vyznění skeče, ale L. Lipskému se problémy stejně nevyhnuly poté, co se na besedě v cementárnách přeřekl, postavu pojmenoval Hlustvihusák a agilní lidé z řad zaměstnanců na něj neváhali podat trestní oznámení pro znevažování prezidenta republiky.

Největší popularity dosáhly skeče, v nichž je L. Lipský coby Hlustvisihák (už bez křestního jména) omezeným a zabedněným vrátným libovolné instituce a M. Homola (resp. později Jiří Lír) obyčejným občanem, potýkajícím se s úřední tupostí.

Scénky vedly k proniknutí pojmu Hlustvisihák do běžné mluvy a dodnes se lze setkat s takovým označením pro podobně agilní občany, hlídače či příslušníky strážních služeb: Hlustvisihák je v podstatě omezený člověk s nepříliš důležitou funkcí, který nic nechápe a „neví, že nic neví“ – což mu však nebrání svou funkci vykonávat tak svědomitě, že přes jeho rozhodnutí „nejede vlak“. Lze se ztotožnit s tvrzením, že hloupost podobných Hlustvisiháků je věčným, nesmrtelným a nevyčerpatelným zdrojem humoru.