Fehim Ćurčić
Fehim Ćurčić (1866, někdy chybně 1886, Sarajevo, osmanská říše – 12. února, někdy uváděno 13. února, 1916 Grimmenstein, Dolní Rakousy, Rakousko-Uhersko) byl bosenskohercegovský politik bosňáckého původu. V letech 1910–1915 byl sarajevským starostou. Rodinné příjmení bývá často psáno i ve tvaru Čurčić, což sice odpovídá sarajevskému dialektu bosenského jazyka (nerozlišuje ć a č) bosenského jazyka, ale nikoli již standardu.
Fehim Ćurčić | |
---|---|
Narození | 1866 Sarajevo |
Úmrtí | 12. února 1916 (ve věku 49–50 let) Grimmenstein |
Povolání | politik |
Funkce | Mayor of Sarajevo (1910–1915) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Muslimská rodina Ćurčićů od 17. století pobývá v Sarajevu, kam se uchýlila po útěku z Budína. Po neúspěšném druhém obelhání Vídně osmanskými Turky sultán postupně ztratil celé Uhry a většina muslimského obyvatelstva tehdy odešla hlouběji do osmanské říše, nezřídka do Bosny. Od té doby mužští členové rodiny Ćurčićů vykonávali vojenské a správní úřady v Bosenském ejáletu. Fehimův předek Salih-aga Ćurčić se narodil v Budíně, ale původem byl zřejmě z bosenského Livna. Do Sarajeva přišel roku 1696 se svým synem Jašerem Sadikem a bratrem Hasanem. Salih-aga pak v Sarajevu roku 1736 založil rodinnou islámskou nadaci, vakuf. Pozemkové vlastníctví rodiny se soustředilo kolem dnešní Jahja-pašovy (Ćurčićovy) mešity a Fakulty islámských věd. Tato část Sarajeva se kolokviálně nazývala Ćurčića brijeg (Ćurčićův ostroh), jinak také Jahja-pašova mahala.
O Ćurčićově dětství a raném mládí nejsou bližší zprávy. V rodném městě navštěvoval mekteb, muslimskou základní školu. Poté již jen pobíral materiální podporu od své majetné rodiny. Jeho otec Ragib-efendija (1824–1888) byl za osmanské vlády předsedou obchodního soudu v Sarajevu a katastru, dále náčelníkem bihačské livy (okruhu) a nakonec i sarajevským starostou (1875 a od března do srpna 1878). Po rakousko-uherském záboru Bosny a Hercegoviny Ragib-efendija působil v sarajevském zastupitelstvu (1878–1884). Roku 1883 byl jmenován soudcem Vrchní šarí‘atského soudu v Sarajevu a na tomto postu setrval až do své smrti.
Na podzim roku 1879 Fehim Ćurčić nastoupil do prvního ročního nově otevřeného sarajevské gymnázia, tehdy jediného v zemi. Tuto školu však z neznámých příčin a neznámo kdy opustil. Nicméně je třeba uvážit, že z původních 42 žáků osmileté gymnázium roku 1887 dokončili a odmaturovali pouze 4.
Fehim Ćurčić patřil mezi první Bosňany, a jako jediný muslim, kteří roku 1884 dokončili vojenský kurz pro důstojníky v záloze s hodností poručíka. Od poloviny 80. let působil jako písař, nejprve v chotárském (okresním) úřadě v Banja Luce, později v Žepče (od srpna 1886[1]) a Sarajevu (od října 1887[2], později přešel do úřadu Zemské vlády v pozici definitivního koncelisty). Od roku 1890 byl definitivním písařským praktikantem v Zemské vládě v Sarajevu.[3]
Opakovaně byl zvolen do sarajevského městského zastupitelstva (1899, 1902, 1905, 1910 a 1913, 1896 a 1908 byl pouze náhradníkem). Po definitivní rezignaci Esada Kuloviće byl dne 29. prosince 1910 jmenován sarajevským starostou. Před smrtí byl rovněž členem představenstva Rakousko-bosenské banky.[4]
V závěru svého života byl dlouhodobě nemocný. Již před koncem roku 1915 odcestoval na léčení do Rakous, konkrétně sanatoria v městečku Grimmenstein, kde následně 12. února 1916 i zemřel. Posmrtné ostatky byly dovezeny do Sarajeva až 20. února. Hned následujícího dne byl nebožtík vystaven ve svém domě (Ćemerlina 38) a následně přenesen do Gazi Husrev-begovy mešity, kde proběhla zádušení mše. Odsud byl zesnulý odnesen a uložen na hřbitově u sarajevské Ćurčićovy mešity.[5]
Ćurčić byl ženatý se dcerou sarajevského obchodníka a zastupitele Mujagy Mehremiće[6] a s ní přivedl na svět dva syny. Sead ani Fahrudin (1911–1993) neměli mužské potomky.
Reference
- Zvanično. Sarajevski list. 25. 8. 1886, roč. IX, čís. 99, s. 1.
- Zvanično. Sarajevski list. 28. 10. 1887, roč. X, čís. 126, s. 1.
- Zvanično. Sarajevski list. 28.12.1890, roč. XIII, čís. 154, s. 1.
- Preminuo bivši gr. načelnik Ćurčić. Sarajevski list. 13. 2. 1916, roč. XXXIX, čís. 37, s. 2.
- Dženaza merhum eff. Ćurčića. Sarajevski list. 22. 2. 1916, roč. XXXIX, čís. 45, s. 2.
- Mulaga Mehremić. Sarajevski list. 17. 12. 1890, roč. XIII, čís. 150, s. 2.