Federace Bosny a Hercegoviny
Federace Bosny a Hercegoviny (bosensky/chorvatsky/ srbsky latinkou Federacija Bosne i Hercegovine, cyrilicí bosensky/srbsky Федерација Босне и Херцеговине) je jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny.
Federace Bosny a Hercegoviny Federacija Bosne i Hercegovine Федерација Босне и Херцеговине | |
---|---|
znak vlajka | |
Geografie | |
Hlavní město | Sarajevo |
Souřadnice | 43°49′48″ s. š., 17°42′36″ v. d. |
Rozloha | 26 110,50 km² |
Časové pásmo | +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 2 219 220 (2013) |
Hustota zalidnění | 85 obyv./km² |
Jazyk | bosenština, chorvatština, srbština |
Národnostní složení | Bosňáci (většina), Chorvati, Srbové |
Náboženství | islám, římskokatolické křesťanství |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Bosna a Hercegovina |
Druh celku | Federace |
Podřízené celky | 10 kantonů |
Vznik | 1994 |
prezident | Marinko Čavara |
Měna | Konvertibilní marka |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | FBiH, ISO=BA-BIH |
Telefonní předvolba | +387 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vláda a politika
Federace BaH zabírá přibližně polovinu území celé Bosny a Hercegoviny, má však o něco větší hustotu osídlení. Její hlavní město je – stejně jako celé země – Sarajevo. Podobně jako Republika srbská má i Federace BaH vlastní parlament, vládu s ministerstvy a prezidenta.
- Prezident Federace Bosny a Hercegoviny (Predsjednik Federacije Bosne i Hercegovine), úřad zpravidla zastává Chorvat, vedle toho jsou voleni 2 místopředsedové (Bosňák a Srb)
- Parlament Federace Bosny a Hercegoviny (Parlament Federacije Bosne i Hercegovine)
- Poslanecká sněmovna Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Predstavnički dom Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) – 98 členů, z toho 70 je voleno přímo ve 12 volebních okrscích (kde se vybírá 3 až 9 poslanců) a dalších 28 kompenzačních mandátů je přiděleno na úrovni celé Federace BaH, v čele sněmovny stojí předseda a 2 místopředsedové
- Sněmovna národů Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Dom naroda Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) – 58 členů, z toho 17 Bosňáků, 17 Chorvatů, 17 Srbů a 7 zástupců ostatních národů, v čele sněmovny stojí předseda a dva místopředsedové
- Vláda Federace Bosny a Hercegoviny (Vlada Federacije Bosne i Hercegovine)[1] – 16 členů, z toho 8 Bosňáků, 5 Chorvatů a 3 Srbové, v čele kabinetu zpravidla stojí Bosňák
- Ministerstvo vnitra (Ministarstvo unutrašnjih poslova)
- Policie Federace Bosny a Hercegoviny [2]
- Ministerstvo spravedlnosti (Ministarstvo pravde)
- Ministerstvo financí (Ministarstvo finansija)
- Ministerstvo energetiky, hornictví a průmyslu (Ministarstvo energije, rudarstva i industrije)
- Ministerstvo dopravy a komunikací (Ministarstvo prometa i komunikacija)
- Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministarstvo rada i socijalne politike)
- Ministerstvo pro vysídlence a uprchlíky (Ministarstvo raseljenih osoba i izbjeglica)
- Ministerstvo pro otázky veteránů a válečných invalidů obranně-osvobozenecké války (Ministarstvo za pitanja boraca i invalida odbrambeno-oslobodilačkog rata)
- Ministerstvo zdravotnictví (Ministarstvo zdravstva)
- Ministerstvo vzdělávání a vědy (Ministarstvo obrazovanja i nauke)
- Ministerstvo kultury a tělovýchovy (Ministarstvo kulture i sporta)
- Ministerstvo obchodu (Ministarstvo trgovine)
- Ministerstvo územního plánování (Ministarstvo prostornog uređenja)
- Ministerstvo zemědělství, vodohospodářsví a lesnictví (Ministarstvo poljoprivrede, vodoprivrede i šumarstva)
- Ministerstvo pro rozvoj, podnikání a řemesla (Ministarstvo razvoja, poduzetništva i obrta)
- Ministerstvo životního prostředí a cestovního ruchu (Ministarstvo okoliša i turizma)
- Ministerstvo vnitra (Ministarstvo unutrašnjih poslova)
S Republikou srbskou a má Federace BaH společnou armádu, hraniční policii, cizineckou policii, úřad vyšetřování, měnu, kterou je Konvertibilní marka a ústřední vládu reprezentovanou tříčlenným Předsednictvem/Prezídiem Bosny a Hercegoviny (Predsjedništvo Bosne i Hercegovine) a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny (Vijeće ministara/Savjet ministara Bosne i Hercegovine).
Administrativní členění
Federace BaH se dělí na 10 vysoce autonomních jednotek – kantonů (kantoni) a ty pak na 79 obcí (općine). Některé obce mají status města. Chorvaté kantony se jednostranně označují za župy (županije). V letech 1994–1999 se Tuzlanský kanton nazýval Tuzlansko-podrinský kanton a Bosensko-podrinský kanton Goražde v letech 1994–2001 pak Goraždansko-podrinský kanton.
Demografie
Složení obyvatelstva
- Sčítání lidu podle náboženského vyznání (2013)[3][4]
- celkem: 2 219 220
- islámské: 1 581 868 (71,3 %)
- katolické: 490 450 (22,1 %)
- pravoslavná: 57 120 (2,6 %)
- ostatní/nevyjádřilo se: 89 782 (4,0 %), v tom muslimské 20 212, římskokatolické 5 515, ateisti 21 508, agnostici 9 425 a svědkové Jehovovi 844
- Sčítání lidu podle mateřského jazyka (2013)[3][4]
- celkem: 2 219 220
- bosenský: 1 656 461 (74,6 %)
- chorvatský: 478 624 (21,6 %)
- srbský: 43 624 (2,0 %)
- ostatní/nevyjádřilo se: 40 511 (1,8 %), v tom srbochorvatský 14 704, romský 4 138, albánský 2 215, bosenskochorvatskosrbský 1856, turecký 1 222, bosňácký 876 a bosenskosrbskochorvatský 857
Číslo | Znak | Kanton | Správní středisko | Počet obcí/okresů | Rozloha (km2) | Populace | Hustota zalidnění | Etnické složení |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Unsko-sanský kanton | Bihać | 8 | 4 125,0 | 273 261 | 66,3 | 90,0 % Bosňáků, 3,1 % Srbů a 1,9 % Chorvatů | |
2 | Posavský kanton | Orašje | 3 | 324,6 | 43 453 | 133,9 | 77,3 % Chorvatů, 19,0 % Bosňáků a 1,9 % Srbů | |
3 | Tuzlanský kanton | Tuzla | 13 | 2 649,0 | 445 028 | 168,0 | 88,2 % Bosňáků, 5,3 % Chorvatů a 1,6 Srbů | |
4 | Zenicko-dobojský kanton | Zenica | 12 | 3 343,3 | 364 433 | 115,8 | 82,3 % Bosňáků, 11,9 % Chorvatů a 1,4 % Srbů | |
5 | Bosensko-podrinský kanton Goražde | Goražde | 3 | 504,6 | 23 734 | 47,0 | 94,0 % Bosňáků a 3,7 % Srbů | |
6 | Středobosenský kanton | Travnik | 12 | 3 189,0 | 254 686 | 79,9 | 57,6 % Bosňáků, 38,3 % Chorvatů a 1,2 % Srbů | |
7 | Hercegovsko-neretvanský kanton | Mostar | 9 | 4 401,0 | 222 007 | 50,5 | 53,3 % Chorvatů, 41,4 % Bosňáků a 2,9 % Srbů | |
8 | Západohercegovský kanton | Široki Brijeg | 4 | 1 362,2 | 94 898 | 71,9 | 98,8 % Chorvatů a 0,8 % Bosňáků | |
9 | Kanton Sarajevo | Sarajevo | 9 | 1 276,9 | 413 593 | 323,9 | 83,8 % Bosňáků, 4,2 % Chorvatů a 3,2 % Srbů | |
10 | Kanton 10 | Livno | 6 | 4 934,9 | 84 127 | 17,1 | 76,8 % Chorvatů, 13,0 % Srbů a 9,6 % Bosňáků | |
79 | 26 110,5 | 2 219 220 | 85,0 | 70,4 % Bosňáků, 22,4 % Chorvatů, 2,5 % Srbů a 4,6 % ostatních |
Významná města a sídla
- Sarajevo (275 524), status města od roku 1878, nyní se skládá z městských částí (obcí) Stari Grad, Centar, Novo Sarajevo a Novi Grad
- Tuzla (110 979), status města od roku 2014
- Zenica (110 663), status města od roku 2014
- Mostar (105 797), status města od roku 1878
- Ilidža (66 730), nemá status města
- Cazin (66 149), status města od roku 2017
- Živinice (57 765), status města od roku 2019
- Bihać (56 261), status města od roku 2014
- Travnik (53 482), nemá status města
- Gračanica (45 220), status města od roku 2019
- Livno (34 133), status města od roku 2017
- Široki Brijeg (28 929), status města od roku 2014
- Goražde (22 080), status města od roku 2017
- Roku 2019 získala status města obce/okresy Visoko, Čapljina, Gradačac, Ljubuški a Srebrenik.
Kultura
Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se koná řada kulturních manifestací, jejichž význam přesahuje hranice země. V Sarajevu je například každoročně pořádán Mezinárodní divadelní festival MESS (od 1960), festival Sarajevské dny poezie (Sarajevski dani poezije, od 1962), Sarajevský filmový festival (Sarajevo Film Festival, od 1995) a hudební festival Baščaršijské noci (Baščaršijske noći, od 1996). V Mostaru jsou pak organizovány svátky hudby Mostar Blues & Rock Festival (od 2003) a Mostar Summer Fest (od 2013), v Zenici Festival bosenskohercegovského dramatu (Festival bosanskohercegovačke drame, od 2002) a v Tuzle literární setkání s udílením cen Cum grano salis (od 2001) a Tuzlanský filmový festival (Tuzla Film Festival, od 2012).
Odkazy
Reference
- http://www.fbihvlada.gov.ba/bosanski/ministarstva/index.php Ministarstva vlády FBiH
- http://www.fmup.gov.ba/bs/text.php?id=30 Archivováno 13. 1. 2010 na Wayback Machine Policie Federace BiH - dělení
- POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016. [cit. 2016-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06.
- Popis 2013 BiH. www.popis.gov.ba [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Federace Bosny a Hercegoviny na Wikimedia Commons