Fairchild Model 24
Fairchild Model 24, také známý jako Fairchild Model 24 Argus/UC-61 Forwarder nebo Fairchild Model 24 Argus byl americký cvičný, sportovní a turistický hornoplošník z 30. let 20. století. Ve třicátých a čtyřicátých letech patřilo mezi velmi oblíbené, pričemž se vyznačovalo ekonomickým provozem a lehkou ovládatelností. Letadlo využívalo mnoho hollywoodských hvězd včtně Roberta Taylora, Tyrona Powera, Mary Pickfordové a Jamese Stewarta.
| F 24 | |
|---|---|
 Fairchild F 24 Argus III z roku 1944 | |
| Určení | víceúčelový letoun |
| Výrobce | Fairchild |
| První let | 1932 |
| Výroba | 1932–1948[1] |
| Vyrobeno kusů | 2 232 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původně se jednalo o letoun určený pro civilní účely, ovšem v průběhu 30. let se začaly vyrábět různé obměny, a to i pro účely vojenské jako spojovací a lehký transportní. Američané tyto vojenské letouny nazývali UC-61 Forwarder a Britové, kteří tento stroj získali za války v rámci Zákona o půjčce a pronájmu, ho označili jako Argus. Po druhé světové války létaly tyto stroje i v Československu, kde byly označeny jako K-74.
Vznik a vývoj
Model 24 poprvé vzlétl v roce 1932 a ještě v tomtéž roce se začal sériově vyrábět. Výroba probéhala do roku 1948 a společnost Fairchild vyrobila více než 1500 strojů tohoto typu a dalších 280 bylo vyrobeno společností Temco (Texas Engineering & Manufacturing Company), která po druhé světové válce odkoupila od Fairchild výrobní práva. Celkově tak sjelo z výrobní linky více než 1800 letadel Fairchild 24.[2]
Konstrukce
Fairchild 24 je hornoplošník s rozpětím křídel 11 m. Drak letadla se skládá ze svařených ocelových trubek a dřevěných lišt, které jsou pokryty látkou.
Tento model představoval ve srovnání s předchozími typy radikální krok, kterým se firma Fairchild snažila získat co největší podíl v sektoru soukromých pilotů. Interiér byl navržen slavným americkým průmyslovým a automobilovým designérem Raymondem Loewym. Mezi nejzajímavější prvky patřily okenní kliky se stahovacími okny podobně, jak to bylo běžné u aut. Pohodlná sedadla a mnoho dalších funkcí v automobilovém stylu udělaly z modelu 24 jedno z nejkrásnějších a nejpohodlnějších letadel své doby. Dalším významným prvkem byl robustní podvozek, který umožnil pilotovi modelu 24 přistát i v terénu mimo přistávací dráhy.[3]
Letadla Fairchild 24 byla vyráběna s dvěma různými typy pístových spalovacích motorů, přičemž každý z nich dává témto strojům charakteristický vzhled. Verze F-24W má hvězdicové motory Warner "Super Scarab". Tyto stroje mají díky kruhovému tvaru motoru krátké nosy. Zbývající letadla ve verzi F-24R mají šestiválcové řadové motory Ranger a jsou proto charakteristické svými dlouhými nosy.
Operační nasazení
Během druhé světové války byla verze UC-61 Forwarder používaná americkými ozbrojenými silami k pobřežním hlídkování a jejím úkolem bylo udržet japonské nebo německé ponorky co nejdále od amerického pobřeží. Letadlo mohlo nést dvě pumy o hmotnosti 45 kg a bylo úspěšné v několika konfrontacích s německými ponorkami.
Uživatelé
.svg.png.webp){kind=small}
.svg.png.webp){kind=small}
Specifikace (UC-61)
Technické údaje
- Osádka: 1
- Kapacita: 3 cestující
- Délka: 7,27 m
- Rozpětí: 11,08 m
- Výška: 2,34 m
- Nosná plocha: 17,9 m²
- Hmotnost (prázdný): 822 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 1 307 kg
- Pohonná jednotka: 1 × šestiválcový řadový motor Ranger L-440-5 o výkonu 150 kW
Výkony
- Maximální rychlost: 200 km/h
- Dolet: 748 km
- Dostup: 3 900 m
Odkazy
Reference
- Sport Flying Magazine. Challenge Publications, Canoga Park, CA. February 1968. The Fairchild's Tractable 24, Roscoe Deering.
- Fairchild 24 Forwarder
- Fairchild 24 Series
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fairchild Model 24 na Wikimedia Commons