Francis Scott Fitzgerald
Francis Scott Key Fitzgerald, většinou psaný F. Scott Fitzgerald (24. září 1896 St. Paul, Minnesota – 21. prosince 1940 Los Angeles, Kalifornie) byl americký spisovatel a scenárista, často označovaný za autora tzv. jazzového věku. Dnes je celosvětově považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů 20. století.
Francis Scott Key Fitzgerald | |
---|---|
Francis Scott Fitzgerald | |
Narození | 24. září 1896 St. Paul, Minnesota Spojené státy americké |
Úmrtí | 21. prosince 1940 (ve věku 44 let) Los Angeles, Kalifornie Spojené státy americké |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | katolický hřbitov u sv. Marie |
Povolání | spisovatel, scenárista, básník |
Národnost | americká |
Alma mater | Princetonská univerzita |
Významná díla | Velký Gatsby |
Manžel(ka) | Zelda Fitzgeraldová (1920-1940) |
Děti | Frances Scott Fitzgeraldová |
Rodiče | Edward Fitzgerald a Mary McQuillan[1] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl také jedním z nejvýraznějších představitelů ztracené generace. Za svého života dokončil čtyři romány: Na prahu ráje, Krásní a prokletí, Velký Gatsby a Něžná je noc. Pátý, nedokončený román Poslední magnát, byl vydán posmrtně.
Jeho díla byla mnohokrát zfilmována. Něžná je noc roku 1962, Krásní a prokletí roku 1922 a 2010, Velký Gatsby dokonce pětkrát, roku 1926, 1949, 1974, 2000 a 2013. Fitzgeraldův život byl roku 1959 vykreslen v dramatu Beloved Infidel.
Život
Pocházel z rodiny irských přistěhovalců, což se promítlo i do jeho tvorby.
Je pojmenován po svém slavném bratranci (Francis Scott Key), a také po své sestře Louise Scott Fitzgerald – ta zemřela 3 měsíce před jeho narozením.
Jeho otec se jmenoval Edward Fitzgerald, do Ameriky se přistěhoval po Občanské válce.
Studoval v New Jersey, kde byl podpořen jeho literární talent. Rozhodl se pokračovat ve studiu na Princetonu. Brzy po studiích se stal mluvčím mladé generace proti pokrytectví dospělých.
Roku 1917 opustil školu a vstoupil do armády. Ze strachu, že zemře, napsal několik týdnů před narukováním knihu The Romantic Egotist.
Oženil se s Zeldou Sayrovou (ta později trpěla schizofrenií). Zelda byla, mírně řečeno, výstřední. Vedl s ní velice náročný život. Protože jeho způsob života stál výrazně více, než vydělal, začal psát krátké příspěvky do Saturday Evening Post. Jejich vztah popsala spisovatelka Therese Fowlerová v románu Z jako Zelda.[2]
V roce 1937 pro velké zadlužení, a to nejen u přátel, ale i u nervového sanatoria, přijal Fitzgerald práci hollywoodského scenáristy.
Dílo
V románech a povídkách „jazzového věku“ zobrazil 20. léta tak, jak je prožívala zlatá mládež.
Romány
- Na prahu ráje (This Side of Paradise, 1920)
- Krásní a prokletí (The Beautiful and Damned, 1922)
- Velký Gatsby (The Great Gatsby, 1925)
- Gatsby je bohatý člověk, vlastní luxusní palác, pořádá velké slavnosti, ale není šťastný. Touží po velké lásce, ale jeho dívka vidí jen bohatství. Měla to být kritika vyšších vrstev
- Něžná je noc (Tender Is the Night, 1934)
- o psychiatrovi, který se ožení se svou pacientkou
- Poslední magnát (The Love of the Last Tycoon, 1941)
- nedokončeno, vydáno posmrtně, děj pojednává o filmovém průmyslu
Povídkové sbírky
- Bláznivá neděle a jiné povídky
- Žabci a filozofové (Flappers and Philosophers, 1920)
- obsahuje mj. povídky Ledový palác, Berenika stříhá vlasy či Dalyrimple na scestí
- přel. Zdeněk Beran, Lubomír Dorůžka, Vlasta Dvořáčková, Miroslav Jindra, Alena Jindrová-Špilarová, Zdeněk Urbánek, Argo, Praha 2011
- Povídky jazzového věku (The Tales of the Jazz Age, 1922) (Někdy vydávané pod jménem „Podivuhodný případ Benjamina Buttona a jiné povídky jazzového věku“)
- obsahuje mj. povídky Podivuhodný případ Benjamina Buttona, Diamant velký jako Ritz, Velbloudí zadek či Něco bílého dorůžova
- přel. Zdeněk Beran, Lubomír Dorůžka, Miroslav Jindra, Alena Jindrová-Špilarová, Zdeněk Urbánek, Argo, Praha 2011
Povídky a novely
- Berenika stříhá vlasy (Bernice Bobs Her Hair)
- Dalyrimple na scestí (Dalyrimple Goes Wrong)
- Diamant velký jako Ritz (The Diamond as Big as the Ritz)
- Podivuhodný případ Benjamina Buttona (The Curious Case of Benjamin Button)
- Velbloudí zadek (The Camel's Back)
Obraz v umění
- 2007 Jana Knitlová: Fitzgeraldovi – Takový krásný pár, hra ze života F. S. Fitzgeralda a jeho manželky Zeldy. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Karla Sturmová-Štaubertová. Osoby a obsazení: Francis Scott Fitzgerald (Karel Roden), Zelda, jeho žena (Zuzana Stivínová), Mademoiselle (Apolena Veldová) a Michel (Radek Holub). Natočeno v roce 2007.[3]
- 2013 Therese Anne Fowlerová: Z jako Zelda (Z: A Novel of Zelda Fitzgerald, 2013, česky Odeon 2014, přel. Olga Walló), román[4]
Odkazy
Reference
- Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- Z jako Zelda je kronika bouřlivé a tragické lásky dvou spisovatelů. iDNES.cz [online]. 2014-02-10 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online.
- Jana Knitlová: Fitzgeraldovi – Takový krásný pár [online]. Český rozhlas, 2011-03-31 [cit. 2016-12-15]. Dostupné online.
- MUSILOVÁ, Markéta. Takový pěkný pár. iLiteratura.cz [online]. 2014-05-21, rev. s. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Francis Scott Fitzgerald na Wikimedia Commons
- Osoba F. Scott Fitzgerald ve Wikicitátech (anglicky)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Francis Scott Fitzgerald
- Plné texty děl autora Francis Scott Fitzgerald na projektu Gutenberg
- Autor F. Scott Fitzgerald ve Wikizdrojích (anglicky)
- Recenze sbírky Povídky jazzového věku na Topzine.cz, 11.1.2012