Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav

Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav také známá pod názvem Hitlerova dálnice, či zkratkou A88 je nedostavěná dálnice, která měla přes Moravu a východní Čechy spojovat Vídeň s Vratislaví. Podle projektu měla mít dálnice délku 320 km. Na území Česka bylo celkem rozestavěno 83 km.[1]

Mapa dálnice s vyznačením rozestavěných úseků
Část dálnice, později dostavěná jako ulice Stará dálnice u sídliště Bystrc v Brně, využívaná jako silnice III. třídy
Dálniční most u Jevíčka
Opěry nedokončeného dálničního mostu u Nebovid

Historie projektu

Vybudování dálnice si jako součást Mnichovské dohody vynutil tehdejší německý říšský kancléř Adolf Hitler. Prvním krokem k realizaci projektu této dálnice se stala cesta ministra veřejných prací Karla Husárka do Berlína na počátku prosince 1938. Při jeho návštěvě bylo dohodnuto, že dálnice bude mít exteritoriální povahu (po dokončení měla být celně oddělena od Česko-Slovenska) a že ji vybuduje společnost Reichsautobahn (RAB). Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu mělo zajistit Německo, které mělo na všech nájezdech vybudovat celnice.

Profil dálnice byl stanoven na 28,5 m, což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším nacistickém Německu. Součástí dohody byl také příslib, že některé úseky dálnice vybudují československé firmy. Československá vláda zase měla Německu poskytnout zdarma všechny potřebné pozemky.

Stavba

Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup byl z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.

Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především proto, že se s její výstavbou již nepočítalo.

Rozestavěné úseky

Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlov na jižní Moravě a končí pak na severu v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Tento rozsah odpovídá tehdejšímu československému/protektorátnímu území. Stavba navazujících úseků na území Říše zahájena nebyla.

Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy dálnice D52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro nové dálnice D43. Mezitím se však v některých místech rozestavěného tělesa vyvinuly cenné ekosystémy, prohlášené za chráněná území – přírodní rezervace Obůrky-Třeštěnec a přírodní památka Čtvrtky za Bořím.

Galerie
  • Nedokončený dálniční most u Ostopovic
  • Nedokončený deskový dálniční most u Ostopovic
  • Zářez na silnici II/602 mezi Bosonohami a Veselkou pod nerealizovaným dálničním mostem
  • Nedokončená část dálničního náspu v Brně-Bystrci, později upravená jako malý park
  • Pilíř nedostavěného mostu pod hrází Brněnské přehrady
  • Propustek pod dálničním náspem mezi Kníničkami a Rozdrojovicemi
  • Část dálničního zářezu a nízkého náspu v katastrálním území Rozdrojovice
  • Čtvrtky za Bořím - přírodní památka na dálničním tělese

Reference
  1. LÍDL, Václav; JANDA, Tomáš. Stavby, kterým doba nepřála [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2006 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.