Evžen Linhart

Vystudoval architekturu a stavební inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze v letech 1918–1924. Absolvoval u profesora Antonína Engela.

Byl jedním z členů Puristické čtyřky, řadí se k představitelům architektů ze skupiny Svaz moderní kultury Devětsil (byl členem jeho architektonické sekce ARDEV). Od roku 1931 až do své smrti byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.[1]

Gymnázium dr. Edvarda Beneše, Praha 6 – Dejvice, č. p. 330, Evropská 33

Vlastní vila Evžena Linharta v Dejvicích

• 1923 Návrh budovy Pirelli
• 1923–1924 Projekty řadových domů
• 1925–1927 Nájemní dům, Praha 10 – Hostivař
• 1926–1928 Obytný blok domů, Praha3 – Žižkov, č. p. 1623, Radhošťská 18–22
• 1927–1929 Vlastní vila (Linhartova vila), Praha 6 – Dejvice, Na Viničních horách 46
• 1930 Návrh sanatoria, Tatranská Lomnice
• 1931–1932 Dům Lisý [p 1], Obytný dům pro dvě rodiny. Osada Baba Svazu Čs. díla, Praha 6 – Dejvice, č. p. 1710, Na Ostrohu 50, spolu s Antonínem Heythumem. Konstrukčně se jedná o železobetonový skelet s výplňovým zdivem z tvárnic Isolar. Projekt umožňoval použití i v řadové zástavbě.[2]
• 1932–1933 Rodinný dům Václava Šlechty, Písek, V Oudolí 1203, Dům byl v roce 1937 přestavěn stavitelem Václavem Bartuškou (byl přistavěn nový trakt).[3]
• 1937–1938 Gymnázium dr. Edvarda Beneše, Praha 6 – Dejvice, č. p. 330, Evropská 33
• 1948–1950 Kolektivní dům, Litvínov, spolu s Václavem Hilským

• 1923 Bazar moderního umění, Devětsil, Praha
• 1923 účast na výstavě Bauhausu ve Výmaru
• 1927 Jarní výstava Devětsilu, Praha