Erlebachova bouda

Erlebachova bouda (německy Erlebachbaude) je horská bouda, která slouží jako hotel. Nalézá se v nadmořské výšce 1148 m, pod horou Malý Šišák v hlavním hřebeni Krkonoš. Jde o hlavní část Resortu sv. František, do něhož náleží také Josefova bouda, penziony Martin a David, a vila Tereza. Náleží k základní sídelní jednotce Špindlerovka v obci Špindlerův Mlýn.

Erlebachova bouda
Erlebachova bouda s kaplí sv. Františka z Assisi
Základní informace
Výstavba1784 / 1985
Další majiteléIgnaz Hollmann
Franz Erlebach
František Kukačka-Erlebach
PZO Centrotex
Současný majitelsoukromý vlastník
Poloha
AdresaŠpindlerův Mlýn, Česko Česko
PohoříKrkonoše
Nadmořská výška1148 m n. m.
Souřadnice50°45′31,93″ s. š., 15°38′2,97″ v. d.
Další informace
Webhttp://www.erlebachovabouda.cz/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První dřevěnou stavbu na tomto místě postavil roku 1784 Ignaz Hollmann, od jehož potomků ji v roce 1885 zakoupil Franz Erlebach a v době počínajícího turistického ruchu ji pojmenoval po sobě. Jeho dcera Karolína se vdala za Filipa Erbena a měli spolu syna Reinharta Erbena, významného místního fotografa. Ten však roku 1915 padl v I. světové válce, následujícího roku zahynul nešťastnou náhodou i jeho otec Filip.

Ovdovělá Karolína pak roku 1922 adoptovala Františka Kukačku – původem Jihočecha, který roku 1919 přišel do převážně německých Krkonoš sloužit u československé finanční stráže. Kukačka-Erlebach (převzal dívčí jméno své adoptivní matky) se s novým prostředím dokonale sžil, ve 20. letech přestavěl boudu na malý luxusní hotel (mj. díky výhodně získanému mobiliáři se zrušeného hotelu Palast v Berlíně) a jako hoteliér „Kukuk-Erlebach“ si vydobyl respekt špindlerovských občanů, československých úřadů i pozdějších jednotek Sudetoněmeckého Freikorpsu, přestože se netajil svým československým smýšlením a ještě v roce 1938 byl v uniformě připraven bránit republiku a zásoboval jednotku československých vojáků ve Slezském sedle.

V průběhu II. světové války Kukačka-Erlebach připravoval přestavbu rodinné boudy, ke které patřila i velká Gabí bouda (patřící jeho nevlastní sestřenici Gabriele Erbenové). Na konci války měl již připravené velké zásoby stavebního kamení i dřeva, protiněmecké nálady v osvobozeném Československu a znárodňovací aktivity však neumožnily tuto přestavbu realizovat. Kukačka-Erlebach se stal trpěným soukromým ubytovatelem a na boudě jeho rodina hospodařila až do roku 1961, kdy podlehli tlaku úřadů a v říjnu toho roku nechali boudu převést na tehdejší PZO Centrotex. K tomuto účelu sloužila do roku 1968, kdy ji rodina Kukačky-Erlebacha definitivně opustila a na poslední chvíli se jim podařilo zachránit několik sad nádobí, negativů apod. jejich téměř utajeným převezením do vrchlabského muzea.

Neúprosné chátrání opuštěné boudy skončilo v roce 1981, kdy byla rozpadající se stylová dřevěnka stržena a roku 1985 na jejím místě Centrotex otevřel šestipodlažní rekreační objekt s rozlehlým zázemím. Tento nový hotel však znamenal značný a do značné míry nevítaný zásah do místního krajinného rázu (dosud prezentovaný například stylovou budovou Vojenské zotavovny či původní zotavovny Ministerstva vnitra).

V roce 1998 si ji nejprve pronajali a poté odkoupili manželé Martina a Jiří Tomáškovi, kteří ji spojili s Josefovou boudou a dalšími budovami do komplexu pod jedním vedením nazvaného Resort sv. František.

V roce 2011 došlo k přestavbě Erlebachovy boudy, a posléze v letech 20132014 k ní byla dostavěna veranda směrem k silnici (napodobující styl tradičních krkonošských staveb). Dále proběhla dostavba prostor pro wellness směrem ke kapličce sv. Františka. V současné době se dokončuje dostavba západního křídla hotelu, Erlebachovy stodoly.

Webkamery

Pro příznivce moderních technologií byla na střechu domu po rekonstrukci umístěna otočná webkamera společnosti COMAnet, poskytující celodenní streamové video. Na přilehlé Josefově boudě je umístěna pevná webkamera, která naopak nabízí pevný pohled na samotnou Erlebachovu boudu, a to v HD kvalitě.

Dostupnost

Motorovým vozidlem jsou dostupné z údolí Labe po silnici mezi Špindlerovým Mlýnem a Špindlerovou boudou, která slouží zároveň jako cyklotrasa K15.

Pěší přístup je možný po turistických trasách:

Galerie

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.