Erich Hudec

Po propuštění se vrátil do Brázdovy vily v Říčanech k manželce Hildegard a synu Oldřichovi (1939–1948). Není známo co přesně se ve vile na konci války odehrálo. Říčanský rodák Dalibor Hofa vyprávěl, že mělo být ve studni na zahradě vily nalezeno tělo jednoho z Němců. Hudec zůstal ve vile do roku 1946. Hudcův význam a možný přínos pro poválečnou obnovu Československa si však uvědomovali jak na Ministerstvu dopravy a pošt tak na Ministerstvu vnitra. Bylo rozhodnuto, že Hudec bude pokračovat ve svém výzkumu a budou pro něj vytvořeny veškeré podmínky. Jeho působení v Říčanech v době, kdy se hledali nacističtí zločinci, vnímala kriticky jistá skupina redaktorů Rudého práva. V květnu 1946 vyšel v Rudém právu článek o „arogantním říšském Němci”, který obývá přepychovou vilu v Říčanech, kde má za miliony vybavenou dílnu a laboratoř. Jeho spolupracovníkem měl být E. Matzner z Louňovic. Kritika Hudcovi vyčítala, že se během války stýkal s vysokými nacistickými pohlaváry. Konkrétně jej v Brázdově vile měl navštívit K. H. Frank a měl zde pobývat i argentinský konzul. Článek Hudce obviňoval, že luxusní vilu a laboratoř využívá jen na základě svého zasloužení při odevzdaní tehlovské vysílačky českým zaměstnancům a pod záminkou, že vyvíjí nový vynález. I ten článek bagatelizoval, s uvedením, že jde o pouhou obměnu impulzní radiotelegrafie, která je v zahraničí již dobře známá.[6]

Zámek Kunštát

Aby byl tento skandál umlčen, bylo Hudci uděleno domovské právo v Boskovicích, kde měla kořeny jeho rodina. Spolu s manželkou a synem byli přestěhováni na zámek Kunštát, kde mu byl pronajat byt a další pokoje sloužily jako jeho laboratoř. Hudcova manželka Ing. Hildegard rozená Krumbholz (1902–1948)[7] byla Němka a byla také nadanou vědkyní a manželovou spolupracovnicí. Hudec měl na Kunštátu dokončit některé své vynálezy z válečného období. Zájmem československé vlády bylo získat prostřednictvím jeho osoby práva k využívání jeho patentů. Hudec dostal pas, aby mohl vést patentové řízení v zahraniční a také mu byla poskytnuta půjčka na pokračování výzkumu.[2] S půjčkou pro Hudce velmi nesouhlasil Rudolf Barák, člen národního výboru v Boskovicích, pozdější ministr vnitra, který ale neměl dostatečný vliv na to, aby podnikání Ericha Hudce zastavil. Ostatními členy NV byl o poskytnutí půjčky přehlasován.[p 1][8] Před Vánoci 1947 Hudec odjel do Švýcarska a Francie, zanechaje rodinu na Kunštátu. Když došlo po vítězném únoru 1948 k nástupu komunistického režimu, Hudec se již do Československa nevrátil a snažil se dostat manželku se synem do Švýcarska. V dopisech manželku nabádal, aby sebou do zahraničí vzala jeho vědecké poznámky a technické výkresy k nerealizovaným vynálezům. V květnu 1948 najal jistého člověka, který mu měl pomoci s odchodem rodiny do zahraničí.[2] Hildegard s Oldřichem se chystali utéct z Kunštátu 8. června 1948, ale druhý den ráno byli oba nalezeni mrtví. Devítiletý Oldřich byl nalezen v posteli, usmrcený několika ranami sekerou a Hildegard byla nalezená mrtvá na nádvoří po pádu z okna.[9] Případ začali vyšetřovat kriminalisté z Brna, ale záhy se jím začala zabývat i Státní bezpečnost. Závěry obou vyšetřovacích skupin jsou ve značném rozporu a je v nich mnoho nesrovnalostí. StB při vyšetřování měla zvláštní výsady a vlastní zájmy, kvůli kterým nebyl celý případ pořádně vyšetřen ani objasněn. Případ byl uzavřen tak, že matka zabila svého syna a poté spáchala sebevraždu skokem z okna.Tomuto závěru nikdo z obyvatel Kunštátu nevěřil. Svědčí o tom i skutečnost, že matka i syn byli společně s povolením biskupa, pohřbeni na místním katolickém hřbitově, kde by nemohla být pohřbena vražedkyně.[p 2][2] Badatelé vyslovují přesvědčení, že Hudcová svého syna nezabila, ale že za jejich smrtí stojí StB, která se jim snažila zabránit v útěku a pomstít se Hudcovi za jeho útěk do zahraničí.[10]

Po této události se po Erichu Hudcovi tzv. „slehla zem” a o jeho dalším životě se dlouho nic nevědělo.[10] Teprve až v roce 2017 se Vítu Urválkovi podařilo najít v americkém archivu v Kansas City, soubor dokladů, které obsahovaly informace o pobytu Ericha Hudce ve Spojených státech. Hudec se po smrti rodiny stáhl do ústraní, zřejmě ze strachu, aby ho nepostihl stejný osud jako jeho rodinu. V USA registroval své patenty z nichž některé byly utajeny a byly využívány vojenskými složkami.[8]

Zemřel ve svém bytě v Berlíně v roce 1972. Dle pitevní zprávy si koroner nebyl jistý datem smrti Ericha Hudce, neboť je možné, že jeho tělo leželo v bytě již delší dobu.[8] Je pohřben na protestantském hřbitově Nikolassee v Berlíně.[1]

• Vraždy na kunštátském zámku – dokument Patrika Uhlíře na YouTube
• Po stopách brutální vraždy špičkového vědce, která měla zůstat navždy utajena – z pořadu Tajemno Jaroslava Mareše na stream.cz
• Vražedkyně, nebo zavražděná? V jedné z největších záhad české kriminalistiky figuruje StB a špičkový vědec – z pořadu Historie českého zločinu na Českém rozhlasu