Emanuel Halman
Emanuel (Emil) Halman (Hallmann) (13. prosince 1873, Olomouc[1] – 21. března 1945, Praha) byl český sochař.
| Emanuel Halman | |
|---|---|
| Narození | 13. prosince 1873 Olomouc  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. března 1945 (ve věku 71 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | sochař |
| Příbuzní | Adolf Halman a Julius Halman (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
V letech 1889 až 1896 studoval v Praze na Uměleckoprůmyslové škole u Celdy Kloučka a Josefa Václava Myslbeka, později spolupracoval na této škole se Stanislavem Suchardou. V roce 1897 vystavoval na první výstavě SVU Mánes v Topičově salonu.
V letech 1898 až 1907 byl asistentem Josefa Václava Myslbeka v nově založeném sochařském ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve vlastním ateliéru v Šumavské ulici 10 na Královských Vinohradech pracoval od roku 1908 se svým bratrem Adolfem. Byl členem SVU Mánes byl od roku 1920. Podílel se na výzdobě Národního divadla a Národního muzea a spolupracoval s uměleckou slévárnou Karla Bendelmayera, která zhotovila Myslbekův pomník sv. Václava.
Emanuel Halman zemřel v Praze ve věku 71 let.
Rodina
Jeho bratr Adolf Halman (28. května 1872 – 14. července 1920) byl sochař, pracoval na bratrových zakázkách. Za první světové války bojoval jako ruský legionář na Sibiři, kde padl do zajetí. Zemřel brzy po návratu do Prahy. Nejmladší bratr Julius (*1876) vinohradskou sochařskou a štukatérskou dílnu vedl.[2]
Dílo
Emanuel Halman byl ve své době významný portrétní sochař. Kolem roku 1900 vytvořil čtyři busty pro Panteon Národního muzea. Pro Národní divadlo po požáru obnovil zničené Schnirchovy Trigy, podílel se na práci spolu s Františkem Rousem a Ladislavem Šalounem. Byl jedním z tří autorů sochařské výzdoby poprsní na pilířích Mánesova mostu v Praze (1914). Vytvořil sochy pro dostavbu Katedrály sv. Víta.
Známá díla
- 1900 – Soutěžní skica k bystě Františka Ladislava Čelakovského pro Panteon Národního muzea[3]
- 1900–1901 – Pavel Josef Šafařík, Josef Dobrovský, Ferdinand Maxmilián Brokof, Petr Jan Brandl, Václav Hollar, František Ladislav Čelakovský Pantheon Národního muzea[4]
- 1901 – František Martin Pelcl
- 1901 – Kilián Ignác Dientzenhofer, odlila firma Bendelmayer & Červenka; odstraněno z Pantheonu roku 1951, vráceno 2018
- 1904 – Julius Zeyer, Josef Schulz, foyer Národního divadla
- Sochy sv. Františka z Assisi a sv. Benedikta pro chrám sv. Víta v Praze
- Fontánky s chrliči, figurální reliéf na pilíři, staroměstská strana Mánesova mostu, Praha[5]
- 1908 – Vrhač břemene, sádrový model bronzové sochy, Cena Královského hlavního města Prahy pro Olympijské hry v Londýně 1908[6]
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Michala v Olomouci
- Knihovna NM, F.L. Čelakovský[nedostupný zdroj]
- Sochy a busty Národního muzea. www.antiskola.eu [online]. [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- Pražské kašny: fontánky u Mánesova mostu. www.prazskekasny.net [online]. [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-13.
- Plzeňská sympozia k problematice 19. století
Literatura
- Benešová Z., Straková P.: Busty v Národním divadle, Národní divadlo 2010, ISBN 978-80-7258-331-7
- Petr Wittlich: Sculpture of the Czech art nouveau (angl.), Karolinum Praha, 2001, ISBN 80-246-0235-0
- Obecní dům v Praze, Enigma Praha, 1997, ISBN 80-902327-1-X
- Toman, P. H.: Nový slovník československých výtvarných umělců, Ostrava 1993, ISBN 80-900-6484-1
- Vlček T., Lukeš J.: Praha 1900: Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 - 1914, nakl. Panorama Praha, 1986
- Sís Vladimír: Olšanské hřbitovy, (226 s.), Pražská akciová tiskárna 1929
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuel Halman na Wikimedia Commons
- Emanuel Halman v informačním systému abART
- Osobnosti Moravy: Emanuel Halman
- Seznam členů SVU Mánes
