Ema Pechová

Ema Pechová (též Emma[1]) rozená Emílie Františka Pešková (1. ledna 1869 Jičín[2] – 2. prosince 1965 Brno[3]), byla česká, především divadelní, herečka, členka Národního divadla v Brně a matka herce Ladislava Peška.

Ema Pechová
Ema Pechová
Narození1. ledna 1869
Jičín, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. prosince 1965 (ve věku 96 let)
Brno, Československo Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Manžel(ka)Ladislav Pech
DětiMarie Waltrová a Ladislav Pešek
RodičeMarie Pešková roz.Tamová a Josef Pešek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
vnučka Olga Zezulová
vnučka Zuzana Pešková

Život

Mládí a manželství

Narodila se v Jičíně do herecké rodiny Peškových. Už její rodiče, Marie Pešková (1846–1927) a Josef Pešek (1840–1906) byli herci u společnosti Elišky Zöllnerové. Mezi její předky patřil i Václav Thám. [4]Dětství prožila u svých prarodičů v Jičíně. Navštěvovala zde měšťanskou školu. V roce 1893 se provdala za svého hereckého kolegu Ladislava Pecha (1866–1942). O čtyři roky později se jim narodila dcera Marie, která byla rovněž herečkou. O devět let později syn Ladislav, který se také stal známým českým hercem.

Divadlo

Od roku 1885 nejdříve hrála v divadelních společnostech Františka Pokorného a Františka Trnky, v letech 1893–1900 byla v angažmá u Vendelína Budila v Plzni, zbytek své profesní kariéry strávila na prknech Národního divadla v Brně (1900–1935). Pedagogicky působila na brněnské konzervatoři (1920–1936).

Film

Ve filmu Mazlíček z roku 1934 hrála roli matku Pechovou, což byla její jediná filmová role.

Závěr života

Na přelomu 50. let musela z divadla odejít kvůli zdravotním komplikacím. Výjimečně ještě hrála s ochotníky. V roce 1962 dostala infarkt, o tři roky později zemřela v Brně ve věku 96 let. Pohřbena je na Ústředním hřbitově v Brně po boku svého manžela, kterého přežila o dvacet tři let.

Citát
„ Divadelní Brno má v Emmě Pechové herečku stejně milovanou jako Praha měla Marii Hübnerovou. Vyniká tu nad celou generaci realistických herců, jež zde tvořila po celá desetiletí za podmínek nepříznivých a velmi těžkých...Malá postava, takový laskavý, dobrácký, věčně se usmívající obličej, soustředěný pohled, v němž je mnoho sympatie pro všechny věci života a mnoho vyrovnaného klidu. “
— Joža Götzová[5]

Ocenění

Odkazy

Reference
  1. GÖTZOVÁ, Joža: Profily českých herců. Praha: vyd. S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 53
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
  3. Zemřela velká herečka. Rudé právo. 3. 12. 1965, s. 2. Dostupné online.
  4. CODR, Milan; KOPECKÁ, Jaroslava. Přemožitelé času sv. 20. Praha: Nezávislé tiskové centrum INTERPRESS MAGAZIN, 1990. Kapitola Ladislav Pešek, s. 150.
  5. GÖTZOVÁ, Joža: Profily českých herců. Praha: vyd. S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 53–4

Literatura
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 18, 213, 231, 349–350, 498.
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 77, 104, ISBN 80-207-0419-1
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 396.
  • GÖTZOVÁ, Joža: Profily českých herců. Praha: vyd. S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 53–4, obraz. část str. 83–4
  • Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 15, 63

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.