Elżbieta Jaraczewska

Elżbieta z Krasińskich Jaraczewska (10. ledna 1791 Varšava – 30. září 1832 Krakov) byla polská spisovatelka, autorka romancí a literatury pro děti a mládež.[1] Pocházela ze šlechtické rodiny Krasińských.

Elżbieta Jaraczewska
Autoportrét, cca 1830
Rodné jménoElżbieta Marianna Józefa Anna Krasińska
Narození10. ledna 1791
Varšava
Úmrtí30. září 1832 (41 let)
Krakov
Příčina úmrtípravděpodobně nádor
Národnostpolská
Povoláníspisovatelka
ChoťAdam Jaraczewski
RodičeKazimierz Krasiński
Anna Ossolińska
RodKrasińští
PříbuzníJózef W. Krasiński (bratr)
Wincenty Krasiński
Zygmunt Krasiński
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Elżbieta Krasińska se narodila 10. ledna 1791 ve Varšavě do vlivné šlechtické rodiny Krasińských. Rané dětství prožila na rodinném statku v Zegrzích, později odjela na Halič a od roku 1802 žila v Radziejowicích u Varšavy. V mládí se jí dostalo velmi pečlivého vzdělání.

Roku 1815, ve svých 24 letech, se provdala za brigádního generála Adama Jaraczewského, veterána napoleonských válek. Spolu pak žili v Borowici u Lublinu.

V letech 1815 - 1830 pobývala v Borowici a Żulinu, kde psala své romány.

Zajímavou epizodou v životě Jaraczewské bylo její seznámení s J. W. Goethem v roce 1818 během pobytu v Karlových Varech.

Se svým mužem žila v Borowici až do roku 1830, kdy vypuklo Listopadové povstání proti nadvládě Ruské říše. Její muž se k němu připojil jako plukovník a organizoval lublinský pluk (později 10. pluk, kterému pak velel). Jaraczewská byla donucena Borowici opustit a přestěhovat se do Krakova. Do Borovic se už nikdy nevrátila, stejně jako její manžel, který zemřel 22. července 1831 v Płocku na choleru a byl pohřben na panství svých předků v Jaraczewu.

Elżbieta Jaraczewska zemřela o rok později, 30. září 1832, v Krakově (podle některých zdrojů 28. září[2]). Příčinou smrti byla s největší pravděpodobností rakovina, zdravotnímu stavu spisovatelky neprospěla ani zpráva o úmrtí jejího muže, která ji velmi těžce zasáhla.

Rodina a vztahy
Adam Jaraczewski, manžel Elżbiety

Oba její rodiče byli šlechtického původu. Její otec Kazimierz Krasiński byl maršálem Korunního soudu a komorníkem krále Stanislava I. Leszczyńskiho, také působil na dvoře francouzského krále Ludvíka XV. a zastával další významné posty v Polsko-litevské unii. Její matka Anna Ossolińska, litevská mečnice, byla dcerou hraběte Aleksandera Macieje Ossolińského.

Elżbieta byla vzdálenou příbuznou generála Wincenta Krasińského (měli společného praprapradědu) a spisovatele Zygmunta Krasińského. Rovněž také byla neteří šlechtice a senátora Józefa Kajetana Ossolińského, praprapravnučkou podleského vojvody Zbigniewa Ossolińského (†1679) a příbuznou mnoha dalších polských šlechticů.

Dílo (výběr)
  • Zofia i Emilia. Powieść narodowa, oryginalnie przez Polkę napisana (vyd. 1827, 1862, 1957)[1][3]
  • Wieczór adwentowy. Powieść narodowa, przez autorkę "Zofii i Emilii" (vyd. 1828, 1862, 1890)[4]
  • Upominek dla dzieci, czyli krótkie powieści moralne, przez autorkę "Zofii i Emilii" (vyd. 1828, 1842)[5]
  • Pierwsza młodość, pierwsze uczucia. Powieść narodowa przez autorkę "Zofii i Emilii" (vyd. 1829, 1862)[6]

Sbírky
  • Powieści narodowe. Wydanie nowe J. N. Bobrowicza, uczynione za upoważnieniem familii autorki (vyd. 1845)[7]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elżbieta Jaraczewska na polské Wikipedii.

  1. MICHALKIEWICZ-GOROL, Agnieszka. Elżbieta Jaraczewska o wychowaniu kobiet(na podstawie powieści Zofia i Emilia). www.ejournals.eu [online]. Konteksty Kultury, 2011-06-15 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. ISSN 2353-1991. (polsky)
  2. Bibliografia Literatury Polskiej – Nowy Korbut. Varšava: Państwowy Instytut Wydawniczy, 1967. (polsky)
  3. Zofia i Emilia. Powieść narodowa, oryginalnie przez Polkę napisana
  4. Wieczór adwentowy. Powieść narodowa, przez autorkę "Zofii i Emilii"
  5. Upominek dla dzieci, czyli krótkie powieści moralne, przez autorkę "Zofii i Emilii"
  6. Pierwsza młodość, pierwsze uczucia. Powieść narodowa przez autorkę "Zofii i Emilii"
  7. Powieści narodowe

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.