Kazimierz Krasiński

Hrabě Kazimierz Krasiński herbu Ślepowron (1725 – 25. září 1802) byl polský šlechtic, politik a mecenáš umění, jeden z posledních vůdců odporu před zánikem Polska.[1] Byl také maršálem Korunního soudu[2] či komorníkem krále Stanislava I. Leszczyńskiho. Také působil na dvoře francouzského krále Ludvíka XV. a zastával další významné posty v Polsko-litevské unii. Pocházel ze šlechtického rodu Krasińských. Byl otcem literáta a senátora Józefa Krasińského a spisovatelky Elżbiety Jaraczewské. Byl nositelem Řádu bílé orlice.

Kazimierz Krasiński
Kazimierz Krasiński (1768)
Rodné jménoKazmierz Jan hrabia Korwin-Krasiński z Krasnego herbu Ślepowron
Narození1725
Úmrtí25. září 1802 (77 let)
Národnostpolská
Znám jakošlechtic
maršál
komorník Stanislava I.
Nábož. vyznáníkatolické
ChoťAnna Ossolińska
DětiElżbieta Jaraczewska
Józef Wawrzyniec Krasiński
RodičeAntoni Krasiński
Barbara Zielińska
RodKrasińští
PříbuzníWincenty Krasiński
Funkceposlanec Sejmu Polsko-litevské unie
maršálek Sejmu Polsko-litevské unie
przasnyszský starosta
novoměstský starosta
korunní obožný
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl dvořanem krále Ludvíka XV. Stal se kadetem Školy Stanisława Leszczyńského v Lunéville.

Roku 1755 byl jmenován do Korunní emfyteuzní komise.[3] Zasedal v Sejmech Polsko-litevské unie 1756 a 1758. V roce 1764 byl volitelem Stanisława Augusta Poniatowského.

Byl maršálem Sejmu od 30. září do 9. listopadu 1782 ve Varšavě. Během zasedání čtyřletého Sejmu byl členem Vojenské komise obou národů v roce 1788 a komisařem této komise v roce 1792. Podpořil Ústavu 3. května. Roku 1794 se zúčastnil Kościuszkova povstání.[4] Po rozdělení Polska podporoval vydávání vědeckých publikací, byl také mecenášem katolické církve. Za jeho zásluhy mu byl v roce 1763 udělen Řád bílé orlice.

Odkazy

Externí odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz Krasiński na polské Wikipedii.

  1. SZCZYGIELSKI, Wacław. Kazimierz Krasiński herbu Ślepowron. In: Polski Słownik Biograficzny. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (polsky)
  2. Złota księga szlachty polskiej. Poznaň: [s.n.], 1896. S. 132. (polsky)
  3. Volumina Legum. [s.l.]: [s.n.], 1860. S. 87. (polsky)
  4. Akty powstania Kościuszki. Krakov: [s.n.], 1918. S. 18–19. (polsky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.