Ekonomika Rumunska

Přestože v posledních letech dochází k hospodářskému růstu, v zemědělství stále pracuje 30 % obyvatel.[10] V průmyslu pracuje 23 % obyvatel a ve službách celkem 47 % obyvatel. V roce 2008 činily příjmy Rumunska přibližně 64,5 mld. $ a výdaje celkem 71,2 mld. $. Státní dluh tvoří pouze okolo 20 % HDP (např. sousední Maďarsko má dluh okolo 70 % HDP), především díky tomu, že rumunský diktátor Nicolae Ceausescu se snažil splatit obrovské dluhy Rumunska. Rumunsko bývá někdy nazýváno Karpatský tygr[11], tedy podobně jako asijské ekonomiky.

Některá města se úrovní blíží ke Střední a Západní Evropě, např. Temešvár nebo Bukurešť. Velkými problémy jsou zdravotnictví (staré vybavení), školství (špatná úroveň vzdělání[12], mimo velkých měst) a doprava (málo dálnic, špatný stav silnic,...).

V zemědělství pracuje 26 % obyvatel Rumunska, nicméně tvoří jen asi 4, 3 % HDP země.[13]

Mezi významné zemědělské lokality  patří Bărăganská step, kde se pěstuje zejména kukuřice a tabák. Ve Velkouherské nížině se pěstuje pšenice. Severozápadní část země produkuje mimo jiné cukrovou řepu, slunečnice a brambory. Ke komerční těžbě dřeva dochází v lesích především poblíž Rumunsko-ukrajinských a Rumunsko-moldavských hranic.

Nejdůležitějšími hospodářskými zvířaty jsou pro Rumunsko prasata a skot. V zemi je několik mlékárenských podniků jako třeba  Lactalis nebo Meggle. Na pobřeží Černého moře je rozvinutý rybolov a to hlavně lov makrel, sleďů, sardelí.[14]

V posledních letech se Rumunsku daří rozvíjet vlastní průmysl. Sektor zaměstnává 26.4 % pracovní síly a vyprodukuje 32 % hrubého domácího produktu (HDP). Mezi nejvýznamnější odvětví se řadí IT průmysl (firma Bitdefender), automobilový průmysl (Dacia), chemický (Rompetrol).

Rumunsko produkuje automobily a náhradní díly do aut a je v této produkci patrný nárůst během posledních let. V roce 2013 byla produkce 410 tisíc aut, za to v roce 2000 pouze 78 tisíc aut bylo vyrobeno v Německu. Nejvýznamnější automobilkou v Rumunsku je Dacia vlastněná Renaultem.[15]

V roce 2003 sektor služeb představoval 55% HDP a zaměstnával 51,3% pracovní síly. Subkomponenty služeb jsou finanční, pronájmové a business aktivity (20,5%), obchod, hotely, restaurace a transport (18%), a ostatní aktivity (21,7%). Sektor služeb v Rumunsku se v posledních letech rozšířil a zaměstnává přibližně 47% Rumunů a představuje mírně více než polovinu HDP.

Největším zaměstnavatelem je prodejní sektor, zaměstnávající téměř 12% obyvatel. Prodejní sektor je primárně koncentrovaný v poměrně malých obchodních řetězcích seskupených v obchodních domech. V posledních letech vedl vzestup velkých obchodů, jako například hypermarkety Cora a Carrefour, k poklesu počtu zaměstnanců v tomto sektoru a k přesunu maloobchodních míst na předměstí.

Rumunsko je populární turistickou destinací s více než 15 miliony domácích i zahraničních turistů ročně. Rumunsko má města velkého kulturního zájmu (Bukurešť, Constanța, Brašov, Temešvár), pláže a přímořské resorty, lyžařská střediska, a dobře zachovalé venkovské regiony ceněné pro svou krásu a klid. Rumunsko je také destinací s mnoha náboženskými poutními místy, které každý rok navštíví několik tisíc návštěvníků.