Ekonomika Malty

Podíl sektorů na HDP (v %, 2001)

Podíl zaměstnaných podle sektorů (v %, 2001)

Maltské hospodářství se vyznačuje vysokým nedostatkem přírodních zdrojů (především žádné fosilní zdroje, nedostatek spodní vody) a suchým klimatickým podnebím. Celkově je maltské hospodářství závislé na zahraničním obchodu (včetně turistického ruchu).

Z deseti nových členských států Evropské unie patří Malta k nejvyspělejším. Výše HDP (hrubého domácího produktu) na obyvatele v běžných cenách (2001: 10 300 €, 2002: cca 11 000 €) je ve srovnání s ostatními novými členy Evropské unie relativně vysoká (cca 135 % průměru, po Kypru na druhém místě), ale nižší vzhledem k Evropské unii (cca 69 % průměru, tedy asi o 7 % víc než Česko).

Pod tlakem Evropské unie byla Malta v posledních letech donucena přestrukturovat své hospodářství, především v těchto oblastech:

• celková liberalizace hospodářství, zejména snížení objemu veřejného sektoru (2001: 35 % pracujících) ve prospěch soukromého
• odbourávání státních subvencí, dirigismu a intervencionizmu (jejichž důsledkem bylo v minulosti zkreslování některých hospodářských ukazatelů)
• stabilizace veřejných financí, především zmenšení deficitu státního rozpočtu (1998 11 % HDP, 2003 ještě 9,7 % HDP) a hrubé státní zadluženosti (2003 73,6 % HDP – na konci října 2004 činil 1 miliardu 340 miliónů maltských lir (zhruba 3 miliardy 95 miliónů €).

V různých zprávách Evropské unie posledních let byly výsledky reformních snah maltské vlády hodnoceny sice rozdílně, ale mnohdy pozitivně:

• HDP dosáhl roku 2000 objemu 4,66 miliard € (2001: 4 miliardy €) při růstu o 6,4 % (2001: -1,2 %, jako výjimečný výkyv ?); růst HDP se poté stabilizoval, avšak v r. 2003 opět HDP poklesl reálně o 1,7 % (na 1712,2 miliónů Lm).
• Nezaměstnanost kolísá mezi 6,7 % (2001), 7,8 % (2003) a 8,4 % v září 2004 a je tedy zhruba poloviční než nezaměstnanost deseti nových členských zemí; lehký vzrůst (s výjimkou roku 2000) je připisován reformám veřejného sektoru.
• Inflace kolísá mezi 2,4 % a 2,9 % po roce 2000.

Turistický ruch: Maltu v současné době navštěvuje přes milion turistů ročně (1985: kolem půl milionu, 2000: 1,2 milionu), tedy třikrát tolik, než má Malta obyvatel, se stoupající tendencí. Turistika se na HDP podílí zhruba 35 %. Největší počet turistů pochází z Velké Británie, Německa a Itálie.

Rybolov (2001: 841 tun živé váhy, se stagnující tentencí): celková tonáž rybářské flotily činí zhruba 18 000 tun, nízký výlovek je vyrovnáván pěstováním ryb v umělých nádržích v zálivech (akvakultura, 2001: 1235 tun).

Energetika: jistých úspěchů bylo dosaženo i v oblasti zásobování vodou a elektrickým proudem. Obé bylo do konce osmdesátých let 20. století katastrofální, voda se někdy musela dovážet cisternovými loděmi z Itálie (a její používání v bazénech bylo zakázané). Po vybudování nové elektrárny a moderních odsolovacích zařízení na mořskou vodu v osmdesátých a hlavně v devadesátých letech je dnes situace stabilní. Malta však dováží 100 % zdrojů na výrobu elektrického proudu.

Situace dopravy na Maltě je diktována skutečností, že se jedná výlučně o silniční dopravu (s výjimkou lodního spojení mezi Maltou a Gozem a zahraničními lety) . Silniční síť je přitom stále zastaralá, během turistické sezony pak situace nabývá katastrofálních stavů. (Jediná železnice, kterou Britové roku 1883 mezi Vallettou a Mdinou postavili, dlouhá něco přes 10 km, byla roku 1931 zrušena.)

K typickým místním výrobkům patří i keramika a sklo, krajky, filigrány ze stříbra a zlata, různé bronzové předměty.

V zahraničním obchodě připadá 60 až 70 procent vývozu a dovozu na Německo, Francii, Itálii, USA a Velkou Británii. Orientace na Evropskou unii, která se zde podílí dobře 50 procenty, je již po dlouhou dobu jednoznačná. Objem obchodu s Českou republikou je prozatím nízký, Malta je známa jako dovozce osobních automobilů značky Škoda.

Malta se tradičně vyznačuje obchodním deficitem (kolem 19 % HDP za rok 2001). Tento schodek je částečně vyrovnáván pozitivní bilancí služeb (cestovní ruch). Jako jediná z deseti nových členských zemí se Malta vyznačuje negativní bilancí v oblasti zahraničních přímých investic (kolem -10 % HDP roku 2002).

Ve vývozu Malty hrají velkou roli strojírenské výrobky, elektronika, textil a oblečení, Dále je třeba uvést i stavbu resp. opravy lodí.

Dovoz Malty je diktován podmínkami ostrova: významnou položkou jsou zemědělské výrobky (rostlinné i živočišné výroby a další potraviny), fosilní zdroje, dále chemické a strojírenské výrobky.

Od 1. ledna 2008 Malta přijala za svou měnu euro a stala se jedním ze členských států eurozóny. Euro nahradilo maltskou liru (mezinárodní zkratka Lm (taky MTL)); konverzní poměr byl 1 EUR = 0.429300.

V mnoha případech lze platit i v dalších měnách: US$ (americký dolar), £ (britská libra).

Metodická poznámka

Při srovnávání následujících číselných údajů lze rychle zjistit, že jiné prameny uvádějí čísla, která (částečně) velice silně odporují zde zveřejněným číselným údajům (to se týká např. i údajů Statistického úřadu Maltské republiky). Důvodem je mimo jiné i rozdílná klasifikace resp. definice patřičných kategorií. Pro srovnatelnost čísel mezi sebou i pro srovnatelnost čísel s údaji pro jiné státy Evropské unie zde byla použita výlučně čísla z různých pramenů Evropské unie. Navíc jsou zde v rámci srovnatelnosti uvedena jen čísla za rok 2001, i když v některých případech je možno najít i údaje pro pozdější období.