Eberhard Harzer

Narodil se v Hájích u Horní Blatné a v roce 1908 vstoupil v Oseku do cisterciáckého řádu. Po kněžském svěcení, které mu bylo uděleno v roce 1913, působil jako farář v Mariánských Radčicích a poté jako profesor na gymnáziu v Mostě. Po smrti oseckého opata Scharngla byl komunitou zvolen na jeho místo, a 26. července 1943 přijal opatskou benedikci.

V roce 1945 byl opat internován v táboře v Libkovicích, správu kláštera předal českému cisterciákovi, P. Zikmundu Janu Kapicovi, kterého jmenoval převorem. V říjnu 1945 byla německá část oseckého konventu odsunuta do Německa, čeští cisterciáci zůstali na farách, a areál oseckého kláštera byl předán salesiánům. Opat Harzer obdržel v říjnu 1946 povolení vycestovat z republiky. Usadil se v klášteře Raitenhaslach u bavorského Pasova. Jeho pokus shromáždit v tomto klášteře německé osecké cisterciáky však ztroskotal. V Raitenhaslachu strávil opat Harzer celý zbytek života. Zemřel zde v r. 1949.

Němečtí cisterciáci z Oseka se po čase usadili v Langwadenu, odkud po desetiletích vzešel další osecký opat, Jindřich Bernhard Thebes, který po roce 1990 vrátil do Oseka život mnišské komunity.