Theobald Scharnagl

Narodil se v Chodském Újezdu (tehdy Heiligenkreuz), a v roce 1889 vstoupil v Oseku do cisterciáckého řádu. Roku 1894 přijal kněžské svěcení a začal působit jako vyučující na gymnáziu v Chomutově. Zde působil 18 let. Po smrti opata Siegla byl v roce 1912 zvolen komunitou na jeho místo. Z titulu zemského preláta zasedal do roku 1918 v českém zemském sněmu.

Za něj, v roce 1921, byl klášter zasažen pozemkovou reformou. Opat Scharnagl zemřel v Oseku uprostřed 2. světové války, v roce 1943. Po roce 1945 byl odsun německých mnichů z Oseka odůvodňován údajným "protičeským" vystupováním kláštera za první republiky, tedy za doby Scharnglovy opatské funkce. S tímto tvrzením však nesouhlasí ta skutečnost, že osečtí cisterciáci obstarávali v Oseku rovněž českojazyčnou duchovní správu a že sám opat Scharngl se aktivně podílel na založení českojazyčné osecké základní školy.

Scharnagl zemřel v Oseku uprostřed druhé světové války v roce 1943 a na jeho místo byl zvolen Eberhard Harzer, poslední opat před poválečným nuceným rozpuštěním konventu.