EDTA

Kuličkový model EDTA v komplexu s iontem Cu²⁺

EDTA patří mezi chelatační činidla, což v praxi znamená, že je schopná vytvářet komplexní sloučeniny s ionty kovů. Toho se využívá například při odstraňování tvrdosti vody, což je hojně využíváno v pracích a mycích prostředcích (Ca²⁺ ionty jsou „polapeny“ chelátem a nesnižují tak účinnost mycího procesu, což se jinak děje ve velké míře). Takto chelatovaná vodní tvrdost je navíc dobře rozpustná a nedochází tak k usazování.

EDTA je také masově používáno v papírenském průmyslu při bezchlorovém bělení buničiny, kde vázáním polyvalentních iontů (zvláště Fe³⁺) stabilizuje peroxid používaný k bělení a výrazně tak podporuje účinnost procesu (Fe³⁺ jinak způsobuje katalytický rozklad peroxidů).

Oxidační vlastnosti Fe^III-EDTA jsou také využívány ve fotografii, kde se používají k rozpouštění iontů stříbra. Je důležitou složkou ve fotografickém průmyslu jako okysličovadlo v barevných vývojkách. Jejích chelačních schopností se využívá i v buněčné biologii – je schopna rozrušit buněčné spoje vyžadující přítomnost iontů vápníku. V molekulární biologii se využívá jako součást řady pufrů, například TE pufru pro uchování DNA, ve kterých zajišťuje sekvestraci dvouvazebných iontů, které jsou nezbytné pro funkci DNáz, čímž brání degradaci DNA.

V medicíně se EDTA využívá při chelatační terapii, ve které slouží k odstranění těžkých kovů z těla.

V poslední době se stále více řeší nepříliš dobrá biologická rozložitelnost EDTA, která vede k hledání biologicky lépe rozložitelných alternativ.