Mojmírovci
Mojmírovci byl rod velkomoravských vládců. Prvním historicky známým členem rodu byl Mojmír, kníže Moravanů a podle tradičního, dnes zpochybněného názoru historiků vlastní zakladatel Velkomoravské říše (po dobytí Nitranska roku 833). Mojmírovci poté byli vládnoucí dynastií na Velké Moravě až do zániku státu snad v roce 907.
| Mojmírovci | |
|---|---|
| Země | Velkomoravská říše České knížectví Nitranské knížectví |
| Tituly |
|
| Zakladatel | Mojmír I. |
| Rok založení | 8./9. století |
| Konec vlády | 906/925 |
| Poslední vládce | Mojmír II. a Svatopluk II. |
| Současná hlava | není (rod vymřel) |
Poslední členové rodu zřejmě přišli o moc v roce 906 nebo 907 během invaze Maďarů z Panonské nížiny. O vývoji rodu před Mojmírem I. a po roce 907 jsou jen dohady. Pojmenování vládnoucí dynastie Velkomoravské říše jako Mojmírovci je poprvé (a jedinkrát) v soudobých pramenech doloženo v tzv. Stížném listu bavorských biskupů z poloviny července roku 900.[1]
Tituly užívané Mojmírovci
První známý příslušník rodu – Mojmír I. – užíval titul moravského knížete. Když vyhnal knížete Pribinu z Nitry stal se i knížetem nitranským a velkomoravským. Za vlády Rostislava byl údělným knížetem v Nitře pozdější král velkomoravského státu, Svatopluk. Svatopluk si při nástupu na velkomoravský trůn nechal titul Nitranského knížete a po smrti Bořivoje se stal knížetem českým. Svatoplukův nejstarší syn – Mojmír II., se stal knížetem celé Velkomoravské říše (českým knížetem se stal Přemyslovec Spytihněv I.) a Svatopluk II. se stal údělníkem v Nitře. Možný třetí Svatoplukův syn Predslav byl, dle některých dnešních pátrání, pravděpodobně knížetem bratislavským.[2]
Velkomoravská knížata z rodu Mojmírovců
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Mojmír I. |  |
ok. 795? | 846? | 833?–846 | První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. |
| 2 | Rostislav |  |
??? | 870 | 846–870 | Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. |
| 3 | Svatopluk I. |  |
ok. 830 | 894 | 870–894 | Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). |
| 4 | Mojmír II. |  |
??? | 907? | 894–907? | Syn Svatopluka I. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
Další prameny doložení Mojmírovci
Poznámky
- „... Moimarii vero Sclaui a paganis et ethnicis venerunt ...“ (Mojmírovci však [co] Slované vzešli z pohanů a nevěřících) v: ŠIMÍK, Petr. Stížný list bavorských biskupů [online]. 2007. Dostupné online. (česky)
- HAVLÍK, LUBOMÍR EMIL, 1925-2000. Kronika o Velké Moravě. Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd. vyd. Brno: Jota 339 s. Dostupné online. ISBN 80-85617-06-4, ISBN 978-80-85617-06-1. OCLC 39586115
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.
- HAVLÍK, Lubomír Emil. Kronika o Velké Moravě. Brno: Jota, 1992. 339 s. ISBN 80-85617-06-4.