Dusičnan hlinitý

Dusičnan hlinitý je bílá, ve vodě rozpustná sůl hliníku a kyseliny dusičné.[2] Nejčastěji se vyskytuje ve formě nonahydrátu: Al(NO3)3·9H2O.

Dusičnan hlinitý
Obecné
Systematický název Dusičnan hlinitý
Anglický název Aluminium nitrate
Sumární vzorec AlN₃O₉
Identifikace
Registrační číslo CAS 13473-90-0
PubChem 26053
Vlastnosti
Molární hmotnost 212,996 g/mol (bezvodý)

375,134 g/mol (nonahydrát)

Teplota tání 66 °C
Teplota varu 150 °C
Hustota 1.72 g/cm3 (nonahydrát)
Bezpečnost

GHS03

GHS05

GHS06

GHS07

GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
H-věty H272, H315, H319
P-věty P302+352, P305+351+338
NFPA 704
3
0
3
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava

Dusičnan hlinitý nelze připravit reakcí hliníku s koncentrovanou kyselinou dusičnou. Místo toho se využívá reakce kyseliny dusičné s chloridem hlinitým, vedlejším produktem je chlorid nitrosylu, jež se z roztoku uvolňuje jako plyn. Výhodnější příprava je reakcí kyseliny dusičné s hydroxidem hlinitým.

Dusičnan hlinitý může být také připraven reakcí mezi síranem hlinitým a dusičnanovou solí s vhodným kationtem, jako je baryum, stroncium, vápník, stříbro nebo olovo, např.:

Využití

Dusičnan hlinitý je silné oxidační činidlo. Využívá se v činění kůží, antiperspirantech, inhibitorech koroze, při extrakci uranu, rafinaci ropy a jako nitrační činidlo.[3]

Nonahydrát a další hydratované dusičnany hliníku mají mnoho aplikací.Tyto soli se využívají k výrobě oxidu hlinitého pro přípravu izolačních papírů, v topných prvcích pro katodové trubice a na laminátech jádra transformátoru. Hydratované soli se také používají pro extrakci aktinoidů.[4]

Používá se v laboratořích i výuce jako demonstrace vločkování vody:

Častěj se ale využívají chlorid a síran hlinitý.

Reference

  1. Aluminium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Heslo Aluminiumnitrat v: Römpp Online. Georg Thieme Verlag, načteno 7. dubna 2014. (německy)
  3. heslo Aluminiumnitrat Archivováno 23. 7. 2020 na Wayback Machine v GESTIS-Stoffdatenbank des IFA, načteno 17. února 2017
  4. Pradyot Patnaik. Handbook of Inorganic Chemicals. McGraw-Hill, 2002, ISBN 0070494398.

Externí odkazy

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aluminium nitrate na anglické Wikipedii a Aluminiumnitrat na německé Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.