Franz Stradal

Profesí byl advokátem. Během revolučního roku 1848 se angažoval v politice. Účastnil se německého sjezdu v Teplicích, kde navrhl rozdělení českých zemí (a Rakouska) na kraje podle převažující národnosti s tím, že v Čechách by došlo k administrativnímu ustavení německých a českých krajů.[3][4] Patřil do vlivné teplické rodiny Stradalových, která ve městě vlastnila četné nemovitosti a pozemky. V 2. polovině 19. století jí patřila i teplická plynárna. Franz Stradal zasedal trvale v městské radě.[5]

Zasloužil se o rozvoj železnic v regionu severních Čech. V 50. letech patřil mezi zakladatele Ústecko-teplické dráhy (k.k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn).[6][7] Zasedal ve správní radě Ústecko-teplické dráhy a byl zakladatelem Duchcovsko-podmokelské dráhy.[5] Pro své angažmá v konkurenční Duchcovsko-podmokelské dráze ho ovšem vedení Ústecko-teplické dráhy propustilo.[8]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Teplice – Duchcov – Bílina) do Českého zemského sněmu jako nezávislý německý kandidát.[9][10]

Zemřel roku 1879, kdy se utopil při koupání v bavorském Chiemsee, kde měl rekreační vilu.[11]

Jeho bratrem byl advokát a politik Augustin Stradal (1815–1872), který během revolučního roku 1848 zasedal jako poslanec na Říšském sněmu.[12]