Dubí hora

Národní přírodní památkou, zvanou někdy také Konojedské bochníky, je stěna starého lomu u východního okraje vesnice Konojedy.

Konojedské bochníky

Stěnový lom byl založen v lávovém proudu analcimického tefritu Dubí hory, přičemž odkryvem odhalená část je blízká čelu někdejšího lávového proudu, a proto ve srovnání s většinou ostatních neovulkanitů Českého středohoří je poznamenaná nižším stupněm eroze.

Zdroje k infoboxu Národní přírodní památka Dubí hora
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	21. října 1966
Nadm. výška	358–360 m n. m.
Rozloha	0,09 ha[2][3]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Litoměřice
Další informace
Kód	2487
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V bývalém lomu opuštěném po roce 1945, byla vyhláškou ONV Litoměřice z 21. října 1966[1] vyhlášena ochrana lokality s výskytem tzv. bochníkovitého rozpadu čediče na geologickém podloží analcimického tefritu.[4][5] Sloupce tefritu v lomové stěně jsou vysoké až osm metrů a silné přibližně osmdesát, výjimečně až sto centimetrů. Sloupce jsou prohnuté do oblouku, druhotně příčně rozpukané a modelované působením srážkové vody, což ve výsledku vytváří dojem na sebe naskládaných bochníků chleba.[6]

Neobvyklost těchto Konojedských bochníků je ještě zvýrazněna u některých skupin sloupců zahnutím a zúžením jejich vrchních částí, což je v případě českých neovulkanitů ojedinělý jev. Ohnutí sloupců bylo způsobeno morfologií terénu, na který se lávový proud vylil. Tato hákovitá forma tefritových sloupů odpovídá směru proudění magmatu a jeho rychlejšímu tuhnutí při povrchu výlevu.[6][7]

Ze silně nebo kriticky ohrožených druhů živočichů se na lokalitě vyskytují zmije obecná, slepýš křehký, ještěrka obecná a některé ohrožené druhy drabčíků.[6]

Jeden z kamenných bochníků o průměru cca 75 cm, ležící na dně lomu

Masív Dubí hory tvořený sklovitým tefritem[8] je protažen v délce asi dvou kilometrů od severozápadu k jihovýchodu. Hora má dva vrcholy. Poblíž vyššího jižního vrcholu (463 m n. m.) se nachází velký, dosud činný kamenolom. Z bloků vytěžené horniny se vyrábí štípaná a řezaná dlažba, která byla podle německého pojmenování hory dříve nazývána eichtberské desky.[6] Kopec ani chráněné území nejsou zpřístupněny žádnou turisticky značenou trasou, ale k národní přírodní památce vede polní cesta z Konojed.[9]