Dubí hora

Dubí hora (někdy také Dubská hora, Dubín, Chotejčina, německy Eicht Berg, Eichberg) je protáhlý, částečně zalesněný vrch v Českém středohoří asi čtyři kilometry severovýchodně od Úštěku v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Na severozápadním úbočí Dubí hory na katastrálním území Konojedy u Úštěka se na ploše 0,0896 ha nachází národní přírodní památka Dubí hora, která je v péči AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří.[1]

Dubí hora
Vrchol463 m n. m.
Poznámkasloupcovitý rozpad tefritů
Poloha
StátČesko Česko
PohoříČeské středohoří /
Verneřické středohoří /
Bukovohorské středohoří
Souřadnice50°37′4″ s. š., 14°22′5″ v. d.
Dubí hora
Horninatefrit
PovodíLabe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předmět ochrany

Národní přírodní památkou, zvanou někdy také Konojedské bochníky, je stěna starého lomu u východního okraje vesnice Konojedy.

Konojedské bochníky

Stěnový lom byl založen v lávovém proudu analcimického tefritu Dubí hory, přičemž odkryvem odhalená část je blízká čelu někdejšího lávového proudu, a proto ve srovnání s většinou ostatních neovulkanitů Českého středohoří je poznamenaná nižším stupněm eroze.

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Dubí hora
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení21. října 1966
Nadm. výška358–360 m n. m.
Rozloha0,09 ha[2][3]
Poloha
StátČesko Česko
OkresLitoměřice
Další informace
Kód2487
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

V bývalém lomu opuštěném po roce 1945, byla vyhláškou ONV Litoměřice z 21. října 1966[1] vyhlášena ochrana lokality s výskytem tzv. bochníkovitého rozpadu čediče na geologickém podloží analcimického tefritu.[4][5] Sloupce tefritu v lomové stěně jsou vysoké až osm metrů a silné přibližně osmdesát, výjimečně až sto centimetrů. Sloupce jsou prohnuté do oblouku, druhotně příčně rozpukané a modelované působením srážkové vody, což ve výsledku vytváří dojem na sebe naskládaných bochníků chleba.[6]

Neobvyklost těchto Konojedských bochníků je ještě zvýrazněna u některých skupin sloupců zahnutím a zúžením jejich vrchních částí, což je v případě českých neovulkanitů ojedinělý jev. Ohnutí sloupců bylo způsobeno morfologií terénu, na který se lávový proud vylil. Tato hákovitá forma tefritových sloupů odpovídá směru proudění magmatu a jeho rychlejšímu tuhnutí při povrchu výlevu.[6][7]

Ze silně nebo kriticky ohrožených druhů živočichů se na lokalitě vyskytují zmije obecná, slepýš křehký, ještěrka obecná a některé ohrožené druhy drabčíků.[6]

Jeden z kamenných bochníků o průměru cca 75 cm, ležící na dně lomu

Vrcholy hory a kamenolom

Masív Dubí hory tvořený sklovitým tefritem[8] je protažen v délce asi dvou kilometrů od severozápadu k jihovýchodu. Hora má dva vrcholy. Poblíž vyššího jižního vrcholu (463 m n. m.) se nachází velký, dosud činný kamenolom. Z bloků vytěžené horniny se vyrábí štípaná a řezaná dlažba, která byla podle německého pojmenování hory dříve nazývána eichtberské desky.[6] Kopec ani chráněné území nejsou zpřístupněny žádnou turisticky značenou trasou, ale k národní přírodní památce vede polní cesta z Konojed.[9]

Odkazy

Reference

  1. AOPK ČR. NPP Dubí hora [online]. AOPK ČR [cit. 2016-09-29]. Dostupné online.
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  4. Toulavá kamera 1, str. 76, ISBN 80-7316-228-8
  5. Opis vyhlášky ONV Litoměřice na webu AOPK
  6. NPP Dubí hora – Plán péče na léta 2016–2026
  7. CAJZ, Vladimír. Dubí hora [online]. Česká geologická služba, 1994-11-10, rev. 2008-11-19 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online.
  8. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Dubí hora, s. 129.
  9. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.