Duarte Pio z Braganzy

Duarte Pio z Braganzy (portugalsky Duarte Pio de Bragança; * 15. května 1945), je od roku 1976 vévoda z Braganzy a pretendent trůnu zrušeného Portugalského království.

Duarte Pio z Braganzy
Rodné jménoDuarte Pio de Bragança
Narození15. května 1945 (76 let)
Bern, Švýcarsko Švýcarsko
Alma materŽenevská univerzita
Technická universita v Lisabonu
RodičeDuarte Nuno z Braganzy
Marie Františka Orleánská z Braganzy
RodBraganzové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Duarte Pio je pravnuk portugalského krále Michala I. a pretendent portugalského trůnu. Přes svou babičku z matčiny strany, Alžbětu hraběnku Dobřenskou z Dobřenic, má české předky.

Má dva mladší bratry:

  • Miguel Rafael z Braganzy (* 1946)
  • Henrique Nuno z Braganzy (* 1949)

Eduard Pius je nejstarší syn Eduarda Nuna (1907–1976) a jeho manželky Marie Franciscy Amélie Luísy Vitórie (1914–1968), dcery Pedra de Alcântara Luíse Filipe d’Orleáns-Bragança, prince z Grão Pará a české šlechtičny Alžběty hraběnky Dobřenské z Dobřenic. Se svými dvěma bratry, Miguelem Rafaelem (* 1946) a Henriquem Nunem (* 1949), vyrůstali se svými rodiči střídavě ve Švýcarsku a Francii.

Nárok na trůn
Královská standarta Portugalského království, z doby kolem roku 1830

Roku 1834 byl král Michal I. (1802–1866) vypuzen do exilu. Ani on ani jeho potomci se však nevzdali nároku na portugalský trůn, čímž stali protikráli panující královny Marie II. (1819–1853) resp. po ní vládnoucích panovníků ze sasko-kobursko-gothajské dynastie. Ke smíru mezi oběma znesvářenými liniemi rodu došlo roku 1921, mezitím však roku 1910 v Portugalsku proběhl vojenský puč a monarchie byla nahrazena autoritářskými republikami a poslední portugalský král Emanuel II. (1889–1932) byl nucen žít v exilu v Anglii. Jelikož neměl Emanuel žádné potomky, určil za svého nástupce Eduarda II. Nuna (1907–1976), vnuka krále Michala. Od roku 1976 je hlavou dynastie Braganzů jeho syn Duarte III. Pio, a tím pádem také teoretickým pretendentem trůnu, pokud by se Portugalsko stalo opět monarchií. Titul vévoda z Braganzy opět legalizovala portugalská vláda v roce 2006[1]


Rodina

Dne 13. května 1995 se oženil s Isabelou de Herédia, mají spolu tři děti:

  • Alfonso (* 1996), nejstarší syn
  • María Francisca (* 1997), dcera
  • Dinis (* 1999), mladší syn

Tituly
  • od 1976: Jeho královská výsost Duarte Pio, vévoda z Braganzy, Guimarães a Barcelos, markýz z Vila Viçosa, hrabě z Arraiolos, Ourém, Faria, Neiva a Guimarães.

Vyznamenání

Odkazy

Reference
  1. Governo legitima e defende D. Duarte de Bragança [online]. Correio da Manha [cit. 2006-09-07]. Dostupné online. (portugalsky)
  2. Zvanična Veb prezentacija Kraljevske Porodice Srbije. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-18.
  3. Royal and Hashemite Order of the Pearl of Sulu. web.archive.org [online]. 2018-01-31 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online.
  4. REPÚBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTE | Jornal da República. m.arquivo.pt [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
Předchůdce:
Duarte Nuno		 Vévoda z Braganzy
od 1976
Předchůdce:
Duarte Nuno		 Pretendent trůnu Portugalska
od 1976
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.