Dolnorýnsko-vestfálský kraj

Dolnorýnsko-vestfálský kraj nebo jen Vestfálský kraj, (německy Niederrheinisch-Westfälischer Reichskreis, latinsky Circulus Westphalicus sive Germaniae Inferioris, anglicky Lower Rhenish and Westphalian circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500-1806, tedy po celou dobu existence krajského zřízení v říši, ovšem po míru v Lunéville ztratil kraj většinu svého území. Kraj zaujímal oblast severozápadního Německa a od reformace platil za kraj konfesionálně smíšený.

Mapa Dolnorýnsko-vestfálského kraje

Členové kraje

Některé stavy jsou uváděny duplicitně či triplicitně podle toho, jak se v průběhu let měnilo jejich pořadí. Léna krajských stavů odstoupená říší Francii po míru v Lunéville r. 1801 jsou označena kurzívou

Vysvětlivky: K - členské panství s knížecím statusem; V - člen, kterému náležel virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu

Lavice knížat

Lavice prelátů
  • Benediktinské opatství Corvey K, V (do r. 1582, pak mezi knížaty)
  • Opatství benediktinek Kornelimünster K
  • Spojená benediktinská opatství Stavelot a Malmédy K, V (do r. 1576, pak mezi knížaty)
  • Opatství benediktinů ve Werdenu K
  • Konvent světských kanovnic v Essenu K
  • Konvent světských kanovnic v Herfordu K
  • Konvent světských kanovnic v Thornu K
  • Benediktinské opatství v Echternachu

Původní hrabství a panství
  • Hrabství Bentheim
  • Hrabství Manderscheid (roku 1546 mediatizováno habsburským Lucemburskem)
  • Hrabství Bronckhorst (držel místní rod pánů/hrabat, ten r. 1719 vymřel a členství hrabství v kraji bylo zrušeno)
  • Panství Diepholz (od r. 1530 hrabství, od r. 1585 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství)
  • Hrabství Hoya (od r. 1582 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství)
  • Panství Lippe (od r. 1529 hrabství)
  • Hrabství Moers (od r. 1541 personální unie s Klévskem, od r. 1600 v držení nizozemských místodržících z rodu Oranžských, od r. 1707 mezi knížaty a součást Pruska)
  • Nasavsko-dillenburské hrabství (od r. 1664 mezi knížaty)
  • Hrabství Oldenburg a Delmenhorst (od r. 1774 vévodství)
  • Hrabství Východní Frísko (od r. 1667 mezi knížaty)
  • Hrabství Wied (v držbě rodu Wiedů)
    • Dolní hrabství Wied (Wied-Neuwied) (od r. 1784 mezi knížaty)
    • Horní Hrabství Wied (od r. 1791 mezi knížaty)
  • Hrabství Pyrmont
  • Hrabství Rietberg (hrabaty byli fríští náčelníci z rodu Omken, od r. 1581 sekundogenitura hrabat Cirksenů, r. 1699 sňatkem přešlo na hrabata/knížata z Kounic)
  • Panství Reichenstein (léno Wiedů, od r. 1698 plně bezprostřední a předáno pánům/hrabatům Nesselrode)
  • Panství Reifferscheid
  • Hrabství Sayn (od r. 1636 po vymření místního rodu rozděleno)
    • Hrabství Sayn-Hachenburg
    • Hrabství Sayn-Altenkirchen
  • Hrabství Schaumburg (roku 1640 rozděleno včetně hlasu)
  • Hrabství Spiegelberg
  • Hrabství Steinfurt (v držbě rodu Bentheimů)
  • Hrabství Tecklenburg (držela hrabata ze Schwerinu, od r. 1557 hrabata z Bentheimu, od r. 1696 hrabata ze Solmsu, od r. 1707 součást Pruska)
  • Panství/Hrabství Winnenburg a Beilstein (původně léno trevírského kurfiřtství, propůjčené hrabatům von Winneneburg und Beilstein, r. 1652 uděleno v léno Metternichům, r. 1679 povýšeno na hrabství a konec lenní závislosti na Trevíru)

Hrabství a panství přistoupivší do r. 1792

Mnohá panství a hrabství přistoupivší po založení kraje, dosáhla říšské bezprostřednosti až v 17. nebo 18. století, což zpozdilo jejich přijetí mezi krajské stavy.

  • Panství Anholt (patřilo pánům/hrabatům van Bronckhorst-Battenburg, od r. 1649 knížatům ze Salmu)
  • Spojená hrabství Blanckenheim a Geroldstein (v držbě hrabat z Manderscheidu, r. 1780 přešlo sňatkem na Šternberky)
  • Panství Gemen (Gehmen) (bezprostřední od r. 1700, v držbě hrabat Limburg-Styrum, od r. 1801 svobodných pánů Boyneburg-Bömelberg)
  • Panství Gimborn a Neustadt (mezi krajskými stavy od r. 1682, patřilo Schwarzenbergům a od r. 1782 hrabatům von Wallmoden)
  • Hrabství Gronsveld (hrabstvím od r. 1586, v držbě hrabat van Bronckhorst, od r. 1719 hrabat von Toerring-Jettenbach)
  • Hrabství Hallermund (nebylo bezprostřední, pod vládou Hannoverska, hlas na krajském sněmu měl od r. 1709 hrabě Platen)
  • Hrabství Holzappel (též Holzapfel, v kraji od r. 1643, patřilo císařskému polnímu maršálkovi Petru Melanderovi von Holzappel, od r. 1653 Nasavským, od r. 1676 anhaltským Askáncům)
  • Hrabství Kerpen a Lommersum (bezprostřední od r. 1786, v držbě hrabat Schaesbergů)
  • Panství Myllendonk (bezprostřední od r. 1700, v držení hrabat Osteinů)
  • Panství Rekem (Reckheim) (přistoupilo se získáním bezprostřednosti r. 1620, od r. 1623 hrabstvím)
  • Hrabství Schleiden (v držbě hrabat van der Mark)
  • Panství Wickrath (v držbě rytířů/pánů/hrabat z Quadu)
  • Hrabství Wittem (bezprostřední od r. 1689, v držbě pánů/hrabat Plettenbergů)
  • Hrabství Lingen (panství nizozemských místodržících, princů oranžských, od r. 1702 součást Pruska)
  • Hrabství Ravensberg (od r. 1614 součást Braniborska-Pruska)
  • Hrabství Hoorn (od r. 1614, patřilo lutyšským biskupům)

Lavice krajských měst

Odkazy

Externí odkazy

Literatura
  • DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN 3-534-04139-9 částečně dostupný online
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.